Poslední závod roku s nejnapínavějším koncem

iM3, 10. září 2007, 00:34 Google+

CHICAGOLAND - ZÁVOD: Od poloviny sezóny bylo jasné, že o titul šampióna se poperou Dixon a Franchitti. Napětí, které panovalo v Chicagolandu dvě kola před cílem bylo asi tak nesnesitelné, jako letní vedra. Z celkového prvenství se nakonec radoval ten, jehož jméno zdobí putovní pohár závodu Indy 500.

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
Franchitti - Andretti Michael

Franchitti - Andretti Michael | foto: IndyCar Media

Sdílejte článek

Z prvního místa startující Franchitti si vedení závodu užil pouhé kolo. Zkušený Hornish, který to na oválech opravdu umí a převzal vedení. Jako by se nám naskytl pohled na loňskou sezónu, jelikož oba červenobíle Penskeho vozy vytvořily neprostupnou hradbu. Předjížděcí manévry se odehrávaly o něco vzadu.

Franchitti se postupně propadal, naopak Dixon získával jednu pozici za druhou. Velmi brzo zajel k mechanikům Tony Kanaan. Na vině byla ucházející pneumatika, která Kanaana prakticky vyřadila z boje o vítězství a ještě navíc mu Hornish nadělil jedno kolo ztráty.

  Dario Franchitti tak přišel o teoretickou pomoc od týmového kolegy Kanaana. S Patrick se příliš počítat nedalo, protože na vysoké tempo vedoucí skupinky nestačila. Naopak Andretti chtěl podat Franchittimu pomocnou ruku. Bohužel, než se tak stalo, havaroval. Tentokrát lidský faktor neselhal. Vůz v klopené zatáčce najednou z ničeho nic poskočil (jakoby najel na nějaký předmět) a pak si to tvrdě namířil proti zdi. Mladý Andretti se musel spolehnout na záchranáře, jelikož sám se z kokpitu vysoukat nedokázal.

Zcela očekávaně se celé pole jedenadvaceti jezdců přiřítilo na pitlane. Mechanici zamíchali pořadím jako barman šejkrem. Pořadí za pace carem bylo Castroneves, Dixon, Hornish, Wheldon a Franchitti.

Připojit se do skupinky velkých mužů na rychlých strojích si dovolil Scott Sharp, který dokonce nakrátko odsunul Franchittiho na šesté místo.

Než jezdci spálili další litry ethanolu, udržovali si své pozice a nikdo se nepouštěl do nebezpečných předjížděních manévrů (hovoříme o první pětce). Samozřejmě nikdo nebyl výrazně rychlejší nebo pomalejší, všichni tvořili jeden velký aerodynamický balík.

A zdá se, že právě tým Andretti Green podcenil sílu tohoto živlu. Castroneves a Hornish zajeli do boxu společně, čímž se vzájemně "táhli" za vyšší rychlostí. Stejně tak učinil i tým Chipa Ganassiho, nicméně Franchitti zajel do boxů sám. A právě díky tomu se kolem něj při návratu přehnala čtyřka vedoucích jezdců a Skot se nezvládl dostat do jejich tempa.

Stejný scénář se měl odehrávat i při nadcházejících zastávkách. Jenže čáru přes rozpočet udělal Franchittimu Vitor Meira, který havaroval a způsobil druhou žlutou fázi. Zatímco Castroneves, Hornish, Dixon a Wheldon to stihli ještě v plném proudu, Franchitti už musel do boxů při pod žlutou vlajkou.

Nicméně Franchitti předtím získal velký náskok a přestože uzavíral chvost startovního pole, v pořadí mu patřilo druhé místo za Dixonem a před Patrick, Hornishem a Castronevesem. Tím pádem měli před sebou poslední dva (Wheldon - Franchitti) celé pole jezdců, kteří by po restartu měli obdržet od vedoucího jezdce jedno kolo ztráty. Z toho důvodu seřadili pořadatelé všechny závodníky podle platného pořadí.

Padesát kol před cílem začalo pravé drama. Desítka jezdců natažená v rozmezí pouhé vteřiny byla pastvou pro oči. Hornish se dostal skrz hustý provoz na čelo, ovšem Franchitti se znovu propadl za své stávající soupeře (Hornish, Dixon, Wheldon, Castroneves).

Sedmnáct kol před cílem otevřel Hornish závěrečné zastávky v boxech. Potom následoval Castroneves. Wheldon zůstal na dráze až příliš dlouho a došlo mu palivo. Třetí Patrick byla při nájezdu do pitlane příliš horlivá a při brždění dostala hodiny. Pět kol před cílem vyjel pace car. Jelikož měli Dixon s Franchittim o něco více paliva a žlutá fáze jim pomohla něco navíc ušetřit, mechaniky nechali ladem. Díky tomu se také oddělilo zrno od plev. Dva soupeři o titul jeli ve stejném kole, ostatním nadělili kolo a více.

Naštěstí nebyl důvod, aby pace car zůstával na trati příliš dlouho a dvě kola před koncem sezóny nastal závěrečný sprint.

Franchitti okamžitě vystartoval, ale do hry vstoupil i Hornish, který tam neměl co dělat a začal na Franchittiho útočit. Naštěstí si včas uvědomil bezúčelnost svého chování a stáhl se. V posledním kole v poslední zatáčce nasadil Franchitti na předjetí. Předtím než kompletně vystoupil s Dixonova stínu, jeho soupeř náhle zpomalil. Franchitti okamžitě zareagoval, nechybělo mnoho a oba by se srazili. Dixon prošlápl plynový pedál, ale prázdná palivová nádrž znamenala konec!

Franchitti vyhrál a stal se poprvé v životě šampiónem série IndyCar série. "Konečně," musel si říci, neboť před sedmi lety prohrál boj s Montoyou v CART, kdy dokončili sezónu se shodným počtem bodů, avšak rozhodoval počet prvenství.

Báječná sezóna s ještě lepším koncem je za námi. Pojďme si odpočinout a těšit se na tu příští!

foto: IndyCar Media
Vytisknout

Diskuze: Poslední závod roku s nejnapínavějším koncem

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související články

Další články

Aktuálně

reklama

Doporučujeme

Glock, Timo

Glock sa víťazstvom vzdialil súperom

Čtěte dále

Fotogalerie

reklama

Zprávy odjinud