K poskytování služeb, cílení reklam a analýze návštěvnosti využíváme soubory cookie. Používáním webu s tímto vyjadřujete souhlas. Další informace

Historie IndyCar - 6. díl

iM3, 30. března 2009, 05:00 Google+

HISTORIE INDYCAR: hádky a příměří, sláva a úpadek. Díl VI. FALEŠNÁ RENESANCE?

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
Dixon, Scott

Dixon, Scott | foto: IndyCar Media

Sdílejte článek

Už v polovině února 2008 prosakovaly na povrch informace, že sjednocení obou sérií je pouze otázkou času. Vzápětí byly zprávy dementovány, a pár hodin později media disponovala dalšími zaručenými novinkami. Oficiální konference se konala 22. února za přítomnosti všech jezdců a nejvyšších představitelů IndyCar a CCWS. Tony George a Kevin Kalkhoven společně sdělili světu, že dvanáctiletá válka končí smírem a spojením. „Za ty roky jsme byli několikrát blízko dohodě, ale někdy to zase moc dobré nebylo,“ prohlásil Tony George, který byl taktéž dotázán na délku trvání této úmluvy. „Na dlouho. Ale neexistují žádné záruky. Budeme se snažit držet pohromadě, obzvlášť když jsme to dotáhli tak daleko.“

Zdlouhavá jednání znamenala pro obě strany ústupky. Největší překážka vyvstala z křížení termínů dvou důležitých podniků - Motegi (IndyCar) a Long Beach (CCWS). Japonský ovál prostě musel být odjet vzhledem k závazkům k Hondě a Long Beach je perla amerických závodů podobně jako Monte Carlo v F1. Nakonec se George a Kalkhoven dohodli, obě série jely vlastní závod, výsledky se počítávaly do šampionátu. Zbytek kalendáře CCWS zmizel pod stolem, vlastně až na Surfers Paradise a Edmonton, ale australský podnik do šampionátu započítán nebyl, jednalo se pouze o nemistrovský závod. Tím se ožehavý problém podniků na rok 2008 vyřešil.

George tak trochu doufal, že některé týmy CCWS odmítnou účast. Nešlo mu o značné vyprázdnění kasičky, neboť všem týmům přislíbil finanční výpomoc, hlavním problémem byl nedostatek monopostů Dallara a motorů Honda. Pět stájí nakonec sérii IndyCar řeklo své ano a uvázalo se na celý rok. Monoposty a motory dostaly k dispozici, ale zacházet s nimi musely opatrně, skladové zásoby se totiž vyprázdnily. Týmy CCWS a IndyCar zahájily nezbytnou spolupráci, vždyť nová sezóna byla za dveřmi.



Závody na oválech připomínaly dvojitý podnik, kdy stáje IndyCar dominovaly a CCWS se vděkem přijalo roli učně. Na klasických okruzích vypadala situace poněkud lépe, rovnou dvakrát vyhrál tým Newman / Haas / Lanigan Racing. Rok skončil úspěšně a v míru, fanoušci byli nadšení z velkého návratu a všichni se těšili na novou sezónu.

IndyCar se může vrátit na úroveň své tehdejší slávy. Ale jak dlouho to bude trvat? Pravděpodobně pěknou řádku let. I když média mohou cestu urychlit, budoucnost je křehká. Receptem k úspěchu je pouze a jedině rovnováha. Nezáleží kolik dodavatelů motorů se v sérii objeví, zda-li podvozky budou dodávat dvě společnosti nebo jich bude šest. Nejpodstatnějším stavebním kamenem je rozumný počet amerických jezdců a hlavně rovnováha mezi klasickými / městskými okruhy s ovály. Chybami se člověk učí, takže nemusíme chodit daleko do historie, abychom si uvědomili, že nesmí nastat situace z  devadesátých let. Převaha klasických okruhů nad ovály znamenala úbytek „národních“ jezdců. Sice série získávala na popularitě, ale jedná se především o americkou sérii, která potřebuje zachovávat hodnoty pro ni typické. Je to jako kdyby ve Formuli 1 převažovaly oválné okruhy, Amerika s Blízkým východem by situaci třeba uvítal, ale stará Evropa by pukla vzteky. Poměr +/- 1:1 je považován ideální směs pro všechny druhy fanoušků, avšak je potřeba si hlídat, aby nikdo nepřiléval pouze do své misky.

Co nikdo nečekal a co hází IndyCar klacky pod nohy, je světová ekonomická recese. Společnosti krachují popřípadě ve velkém propouštějí zaměstnance a výrazně škrtí rozpočty. To se zákonitě promítá do odvětví sportu, včetně IndyCar. Hledat sponzory je nyní mnohem náročnější, o čemž se mohl přesvědčit Bobby Rahal, který namísto celé sezóny absolvuje omezený program. Finanční krize se projevila i v nedobrovolném posunutí termínu představení turbomotorů, kolotoč zpomaluje a je otázkou, kdy opět nabere dostatečnou rychlost, aby dokázal navázat na úspěchy z 90. let.

Cesta je dlouhá a pravděpodobně skrývá ještě další překážky. Nezbývá než doufat, že k třetímu odštěpení amerického formulového seriálu už nikdy nedojde.
Google+ Vytisknout

Diskuze: Historie IndyCar - 6. díl

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související články

Doporučujeme

Další články

Aktuálně

di Resta, Paul

Mercedes by mohl do DTM nasadit několikanásobného mistra WRC!

René Rast získal první vítězství sezony pro Audi

Zandvoort: Audi v neděli ukončuje zásluhou Rasta svoje čekání na vítězství

Paffett, Gary

Zandvoort: Mercedes opanoval závod se čtyřmi vozy, Paffett slaví vítězství

Daniel Juncadella (muž zcela vpravo) měl na Norisringu důvod k úsměvu

První pole position a první pódium je pro Juncadellu super motivací

Wittmann, Marco

Norisring: Wittmann vyhrál, Paffett s Glockem vzájemně kolidovali

Wittmann, Marco

Zanardi pojede s BMW v Misanu závod DTM!

Mortara, Edoardo

Norisring: Mortara pořáží v těsném duelu Paffetta o 0,6 vteřiny!

Wittmann, Marco

Foto: Ohlédnutí se za závodem na Hungaroringu

Wittmann, Marco

Hungaroring: BMW slaví v neděli hattrick

di Resta, Paul

Hungaroring: V sobotním závodu v Maďarsku vítězí di Resta s Mercedesem

reklama
reklama

Doporučujeme

Pojede Sato v Motegi? Možná ano - anotační foto

Pojede Sato v Motegi? Možná ano

Čtěte dále

Nejčtenější články

  1. Zandvoort: Mercedes opanoval závod se čtyřmi vozy, Paffett slaví vítězství

  2. Mercedes by mohl do DTM nasadit několikanásobného mistra WRC!

Fotogalerie

reklama

Zprávy odjinud