Nejprve si dopřejme krátký výlet do školních lavic. Vodík (chemická značka „H“, latinsky Hydrogenium) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru. Tento prvek objevil Henry Cavendish v roce 1766 a nazval jej „Hořící vzduch“. V rámci mnoha dalších pokusů Cavendish také jako první zaznamenal, že voda je sloučeninou dvou plynů - vodíku a kyslíku. V roce 1783 jiný vědec, Antoine Lavoisier, jako první na světě dal tomuto plynu oficiální vědecký název - hydrogen, z řeckých slov HYDRO (= voda) a GENES (= tvořící). Lavoisier nechal vodík hořet v proudu kyslíku a tímto způsobem vyrobil vodu. Musel si však počínat velmi opatrně, protože vodík je plyn vysoce reaktivní a jeho slučování s kyslíkem probíhá velmi bouřlivě. Zjednodušeně řečeno se jedná o prvek, který v sobě ukrývá velké množství energie.
První pokusy s využitím vodíku pro pohon strojů se objevují okolo roku 1807, ale díky technologické a materiálové úrovni tehdejší doby se průmyslové využití tohoto vysoce nestabilního a na výrobu, skladování a distribuci velmi náročného prvku nijak nerozšířilo. V roce 1859 objevuje sir William Grove (vycházejíc z původního bádání Christiana F. Schönbeina) PAC palivový článek.
Určitou renesanci zažil vodík v první třetině minulého století, kdy se začal využívat ve vzducholodích, ale po obecně známé tragické nehodě, při přistání vzducholodi Hindenburg, se od dalšího průmyslového rozšíření vodíku znovu upustilo. Bádání na poli využití vodíku však pokračuje dále a v roce 1959 představuje Francis T. Bacon první vodíkový palivový článek s výkonem 5 kW. V roce 1966 vyjíždí koncern General Motors s prototypem Electrovan, prvním automobilem poháněným palivovými články a vodík začíná dobývat konstrukční kanceláře vývojových týmů v ústředí různých výrobců automobilů takřka po celém světě. V současné době několik automobilek ukončilo testování svých vodíkových prototypů v reálném provozu (Mercedes, BMW...) a vyhodnocují získané informace a možnosti v sériové výrobě. První značka, která komerčně nabízí vůz s vodíkovým pohonem, je Toyota.
Ani Audi nechce v oblasti využití vodíku k pohonu motorových vozidel zůstat pozadu a v lednu tohoto roku představilo na autosalonu v Detroitu svou variantu vodíkového pohonu v prototypu civilního SUV s označením Audi h-tron quattro.
Vedoucí vývoje silničních vozidel německé automobilky, Stefan Knirsch, uvedl, že stavba prototypu pro skupinu LMP1 s pohonem vodíkovými palivovými články, by mohla být jednou z cest, jak může Audi demonstrovat své schopnosti v této oblasti. Toto vyjádření následuje po zmíněném lednovém představení výše uvedeného prototypu Audi h-tron quattro a následně po červnovém oznámení o počátku diskuse ohledně nových technických pravidel, která umožní zavedení technologie vodíkových palivových článků pro pohon závodních speciálů v Le Mans a následně i celém šampionátu vytrvalostních závodů. Dr. Wolfgang Ullrich, šéf Audi Motorsport, sice popřel přímý vývoj takového vozu, ale připustil, že jim tyto úvahy zdaleka nejsou cizí. Podle jeho slov je však cesta zavedení vodíku, jakožto paliva pro závodní vozy, ještě velmi složitá a dlouhá. „Ale začínáme o tom jednat a to znamená, že to není nemožné. Naopak nás to zajímá a věříme, že vodík má vedle benzínu a nafty své místo,“ uvedl Dr. Ullrich a dodal: „Přechod závodních speciálů Audi od nafty k vodíku by měl odrážet vývoj v oblasti našich civilních vozidel pro komerční využití.“
Stefan Kirsch dále doplnil, že právě značka Audi byla v koncernu Volkswagen Group určena za průkopníka vodíkové cesty.
Automobile Club de l´Ouest (ACO), který je promotérem vytrvalostního seriálu WEC a mezinárodní automobilová federace FIA zřídili společnou pracovní skupinu, která zkoumá použití vodíkového pohonu v závodních speciálech a tyto své závěry má začlenit do návrhu nového technického kodexu pro stavbu závodních prototypů skupiny P1. V červnu příštího roku chce ACO oznámit časový plán zavedení vodíku jako dalšího paliva vedle stávající „dvojice“ benzín a nafta. ACO uvádí, že mezi výrobci prototypů je o využití vodíku jako paliva zájem a proto tuto cestu intenzivně zkoumají. Nová technická pravidla však nevstoupí v platnost dříve, než pro sezónu 2021.
Otázka použití vodíkových palivových článků ale není ve světě WEC nová. Švýcarská společnost GREEN GT představila v rámci závodu Le Mans v roce 2013 svůj prototyp závodního vozu s označením H2 s výkonem 340 kW. Vůz nakonec v závodě nestartoval, ale společnost pokračovala dále v jeho vývoji a inovovaný prototyp pod stejným názvem Hydrogen H2 (tentokrát s výkonem 400 kW) se v Le Mans znovu prezentoval před letošním závodem.
