Kdo sledoval první trénink na oficiálních stránkách Indycar.com, nemohl si nevšimnout naprosto kluzkého betonového povrchu, který se nachází v místě cílové rovinky na sambadromu. Jezdcům prokluzovala kola dokonce i po přeřazení na třetí rychlostní stupeň. Vedení série muselo zareagovat, kvalifikace byla přesunuta na neděli dopoledne a celou noc ze soboty na neděli byla betonový povrch broušen.
Přilnavost úseku se zlepšila, nicméně obroušený beton měl při premiérovém startu v Brazílii stejný efekt jako mokrý povrch. Zvedl se hustý mrak prachu a jezdci na zadních pozicích téměř nic neviděli. Nastala řetězová reakce, navzájem kolidovali Castroneves, Dixon a Takuma Sato .Nejhůře dopadl Marco Andretti na němž zaparkoval Mario Moraes a Andretti zůstal v kokpitu zablokován. Traťoví komisaři museli Moraesův vůz vyzdvihnout, aby Andretti mohl vylézt.
Po restartu se pořadí jezdců ustálilo na Framchitti, Tagliani, Hunter-Reay, Kanaan a první pětku s povzdáli uzavíral Matos.
V 22. kole vyvolala druhou žlutou fázi Milka Duno, která zůstala stát na dráze. Pořadí za pace carem bylo Franchitti, Hunter-Reay, Tagliani, Kanaan a Wheldon. Pořadím však zamíchaly hromadné zastávky v boxech. Jako první vyjel Franchitti, po něm těsně Hunter-Reay a Kanaan, poté Wheldon. Jako jediná nezajela do boxů Simona de Silvestro, která tankovala při první žluté fázi.
Zatímco Simona de Silvestro za pace carem vedla poprvé v kariéře závod IndyCar, nad okruhem se začala stahovat černá mračna slibující hustý déšť. De Silvestro zvládla restart výborně a Franchittiho udržela za zády. Hunter-Reay okamžitě přešel do ofenzívy, na dlouhé rovince úspěšně zaútočil na Franchittiho, krátce na to na de Silvestro a převzal vedení.
Na dráhu se pomalu spouštěl čím dál hustější déšť. Kanaan se stal obětí kluzkého povrchu, když do něj narazil Tagliani, které dostal bodyček od Wheldona.
Pace car zůstal na své pozici, Kanaan za pomocí traťových komisařů nastartoval vůz a vrátil se na dráhu. Mezitím začalo opravdu hustě pršet, zejména na cílové rovince. Jezdci začali hromadně zajíždět do boxu se stejnou intenzitou jako vyjíždět z dráhy.
Ohromné množství vody na dráze donutilo pořadatele vyvěsit červené vlajky a závod přerušit. Jakmile déšť alespoň trochu ustal, vyrazil peloton na dráhu a mohlo se znovu závodit. Do strategie se vmísil atribut osychající dráhy a ne všechny týmy plánování zastávky zvládly.
Nejlépe se vedlo Hunter-Reayovi, jenž převzal vedení, nicméně musel odrážet útok dotírajícího Ryana Briscoeho. Několikrát se dokonce předjeli, ale Briscoe nakonec chyboval a s vozem skončil v bariéře z pneumatik. Výjezd pace caru zhustil jezdce dohromady a Hunter-Reay měl za sebou znovu vůz stáje Penske, tentokrát Willa Powera. Pár minut před koncem (vypsaný počet kol se nevlezl do dvouhodinového limitu) Power zaútočil a předjetím Hunter-Reaye získal premiérové vítězství nové sezóny.
