Atmosféra posledního bodovaného závodu sezóny nebyla tak napjatá jako loni. V roce 2007 záleželo na každé pozici, kdežto tentokrát měl vedoucí Scott Dixon bohatý náskok. Třicetibodový rozdíl dával Dixonovi nepatrný pocit klidu. Castroneves měl šanci na titul pouze v případě výhry a Dixonova dojezdu na horší, jak deváté pozici.
Start se napoprvé nepovedl a jezdci objeli jedno kolo navíc. Druhá procedura startu proběhla bezchybně. Briscoe udržel vedení, ale tvrdě ho musel hájit před dožluta zbarveným Kanaanem. Těsně za nimi si nic nedarovala Patrick s Dixonem a Wheldonem. První pětka se nepatrně vzdálila.
Na druhém konci pole projížděl Castroneves startovním polem jako nůž máslem. Po pěti kolech mu patřilo sedmnácté místo, takže průměrně předjel dva vozy v jednom kole. Velmi dobrým nastavením monopostu disponoval Ed Carpenter. Během několika okamžiků předjel konkurenty a začal útočit na třetího Dixona.
Po dvaadvaceti kolech pod zelenou vlajku až Castroneves, která startoval po penalizaci poslední, okupoval desátou příčku a pomalu se přibližoval čelu závodu.
Tvrdou havárii absolvoval skvěle jedoucí Carpenter. Zcela očividně došlo na jeho voze k nějaké poruše. Ze žlutého monopostu začaly létat jiskry a Američan se rozjel rovnou proti zdi, kde vůz zachvátil velký požár. Naštěstí profesionální záchranné týmy věděly co dělat a Carpentera z trosek vozu vyprostili.
První žluté fáze využilo celé startovní pole, o vedení přišel Briscoe, kterého vystřídal Kanaan následován Dixonem a teprve Briscoem. Castroneves se posunul na osmé místo.
Po restartu začala závodu vévodit skupinka šesti vozů v čele s Kanaanem. Skvělým manévrem s šestého na čtvrté místo se posunul Castroneves, když v druhé zatáčce po vnějšku předjel Patrick a Wheldona. Poté měl před sebou Dixona se kterým svedl nádherný a úspěšný souboj.
Úžasné boje nejen o první pozice přerušil Meira, jenž skončil ve zdi. Na pitlane zamířilo celé pole. Od mechaniků se nejrychleji odlepil Castroneves, který získal dvě pozice a převzal čelo závodu před Briscoem, Kanaanenm a Dixonem.
A od té chvíle nastalo to pravé oválové závodění. Castroneves s Briscoem okupovali bok po boku první pozici, ale Wheldon zkusil i přes nedostatek místa zaútočit. Tzv. threewide, čili tři vozy vedle sebe, bavily diváky po několik kol. Wheldon na vnějšku červenobílým monopostům nic nedaroval a chtěl pro sebe urvat pozici. Nakonec ustoupil pouze Briscoe a Wheldon převzal druhé místo. Jenže tak těsné závodění probíhalo i na dalších pozicích a Dixon nechtěl nic riskovat. Raději se pomalu propadal, aby se vyhnul případným problémům. Před další žlutou vlajkou, kterou tentokrát nezpůsobil žádný incident, se propadl na desátou vlajku.
Za zpomalovacím vozem samozřejmě následovaly zastávky v boxech, které opět vyhrál Castroneves. Po svých z nich odešel Buddy Rice, jenž se na pitlane dostal do kontaktu s Rahalem. Závod pod zelenými vlajkami příliš dlouho netrval. Sarah Fisher nezvládla monopost a po nárazu do zdi zastavila na trávníku přímo před hlavní tribunou.
Buddy Rice si vypadnutí ze závodu na pitlane určitě nepředstavoval
Jakmile nad okruhem zavlály zelené vlajky, začal Dixon útočit. Postupně se protlačil až na třetí místo, zatímco Kanaan proklouzl kolem Castronevese a převzal vedení. Nedlouho potom políbil zeď Viso a tým HVM Racing mohl balit.
Jezdci si přijeli pro palivo. Bleskovou zastávku měl Castroneves, který byl opět na čele. Překvapivě až čtyři pozice ztratil Kanaan. Jediná Milka Duno nezajela k mechanikům a poprvé v kariéře vedla závod. Ale ne na dlouho. Jakmile pace car zmizel z dráhy, Castroneves (nechával si pro jistotu dostatečný odstup) pomalejší monopost předjel.
Osmatřicet kol před cílem začal útočit Wheldon. Brit jel pro Chipa Ganassiho pravděpodobně poslední závod a chtěl se rozloučit ve velkém stylu. Jakmile překonal ochránce Briscoeho, tvrdě šlapal Castronevesovi na záda. Celý souboj sledoval ze čtvrtého místa Dixon.
Opravdu silné nervy musel mít Castroneves. Předjížděcí manévr, na o kolo zpět jedoucí Dunu, byl více než těsný. Oba monoposty dělily pouhé centimetry a nechybělo mnoho ke katastrofickému scénáři.
Dvacet kol před cílem škrt Mario Moraes monopostem o zeď a způsobil výjezd pace caru. Na svou poslední zastávku v boxech zamířili všichni piloti, kromě Patrick, která zkusila rozdílnou strategii a mechaniky navštívila už pod zelenými vlajkami.
Dixon závod na pitlane vyhrál, za ním skončil Castroneves, Briscoe a Wheldon. Dvanáct kol zbývalo do konce sezóny a nejlepší výchozí situaci měl Dixon. Jenže pár vteřin po restartu, podobně jako Moraes, lehce kolidoval se zdí Rahal a vyvolal další žlutou.
A další, a další. Po vyčištění dráhy mělo dojít k restartu, ale těsně před akcelerací jezdců bylo zamáváno žlutou. Obdobně probíhal i druhý pokus, teprve napotřetí se start zdařil. Castroneves okamžitě chtěl převzít vedení a alespoň trochu přebít smutek po ztrátě titulu druhým vítězstvím v sezóně. Castroneves zvolil vnější stopu, ale Dixon odolával.
Počet kol se krátil a Brazilec nemohl už skoro jistého šampióna překonat. Na poslední chvíli mu přispěchal na pomoc týmový kolega Briscoe a Castronevese pomocí slipstreamu popoháněl dopředu. Dixon s Castronevesem mířili na cílovou rovinku bok po boku s minimálním rozdílem, pouhým okem prakticky nepostřehnutelným. Pod šachovnicovým praporkem projeli oba na stejné úrovni. První pohled na livetiming uváděl jako vítěze Dixona, ale teprve fotografie musela oficiálně rozhodnout. Castroneves vyhrál s rozdílem 0.0033 vteřiny, titul bral Dixon.
Je za námi jedna z nejúžasnějších sezón v historii amerických formulí. Po spojení IndyCar a ChampCar jednotlivé závody lahodily oku každého fanouška. Poprvé v kariéře slavili vítězství Rahal, Power, Patrick, Briscoe, Hunter-Reay a Wilson. Dixon triumfoval celkem šestkrát a zmiňovaných 0.0033 vteřiny mu zbývalo do rekordního sedmého. Z celkového pohledu bychom našli i napínavější sezóny, ale tato byla unikátní. Návrat ztracené atmosféry dodával závodům jedinečný nádech, který byl vidět na všech zúčastněných.
Sezóna nám skončila, ale IndyCar pokračuje. Za necelé dva měsíce nás čeká nemistrovský závod, jenž bude hostit slavný městský okruh Surfers Paradise v Austrálii.
Průběžné pořadí
