Když v čele FIATU nahradil zesnulého Umberta Agnelliho prezident Ferrari Luca di Montezemolo, postoupil na jeho místo Jean Todt a přestože se tak stalo v polovině sezony, na výkonech nebyly personální změny vůbec patrné. Tým dokázal i letos, že žádná nepříznivá situace a zdánlivě těžce řešitelné potíže, nemohou zatím rudý expres z Maranella na jeho suverénní cestě zastavit.
Jubilejní 50. monopost Ferrari pro závody Grand Prix s označením F2004 a podpisem Rory Byrne byl představen mezi posledními a nevynikal proti svému předchůdci ničím zvláštním. „Neprovedli jsme žádné radikální změny, ale hloubkové zásahy,“ uvedl Byrne. Nutno uznat, že tyto se skutečně osvědčily a na radikálních změnách neuspěl jak Williams, tak McLaren, soupeři od kterých se útok na pozice Ferrari očekával.
Michael Schumacher překonává ve statistikách už jen sám sebe a nutno přiznat, že stále dokáže motivovat své okolí i sám sebe. Německý pilot byl i letos středobodem stáje a ať už má dánu pozici jedničky týmu smlouvou, znovu dokázal, že na rozdíl od Barrichella dokáže v závodě triumfovat i za ne právě ideálních okolností. Vyhrál 13 z 18 závodů. Jeho fantastickou šňůru 12 vítězství v řadě přerušila pouze kolize s Montoyou v Monaku a daleko před koncem sezony se radoval ze zisku svého 7. titulu mistra světa Formule 1.
Brazilský pilot sliboval i začátkem letošní sezony Michaelovi Schumacherovi s dalším Ferrari souboj o titul, ale znovu i v roce 2004 z toho nic nebylo. Prvního vítězství se dočkal až v 15. Grand Prix Itálie v Monze. Rubens patřil celou sezonu mezi nejrychlejší piloty jak v trénincích, tak v kvalifikacích, ale v závodech hrál znovu jen druhé housle za jedničkou týmu Schumacherem. Titul vicemistra si nicméně plně zasloužil, i když mu k němu velkou měrou dopomohl technický náskok Ferrari.
Statistické údaje:
Celkové umístění: 1.
Starty: 18
Body: 262
Vítězství: 15
Pódium: 29
Pole Position: 12
Nejrychlejší kolo: 14
Odstoupení: 2
Foto: Scuderia Ferrari
