Posledním jezdcem, kterému se takovýto kousek podařil byl v roce 2000 Kolumbijec Juan Pablo Montoya, který toto vítězství získal s vozem týmu Target Chip Ganassi Racing. Buzz Calkins byl úplně první, kterému se to povedlo, když v lednu roku 1996 zvítězil v zahajovacím podniku nové série v IRL v Orlandu.
Scott Dixon, který startoval z 12. pozice na startu, musel bojovat na ostří nože s jezdcem týmu Marlboro Team Penske Gillem de Ferranem.
Na počátku závodu se do čela startovního pole dostal Michael Andretti s Heliem Castronevesem, Kanaanem a de Ferranem. Hned ve třetím kole byl závod spomalen Pace Carem, protože Scott Mayer narazil do boční zdi, která ho vymrštila na zadního Hattoriho vůz.
Scott Mayer: “Měl jsem dobrý start, dosahoval jsem dobrých časů“. “Viděl jsem, že mám dostatek místa, protože přede mnou jelo několik pomalejších vozů. Zkusil jsem je předjet vnější stranou. Bohužel jsem se dotkl zdi a střtl jsem se s Hattorim nebo on se mnou. Opravdu nevím“.
Po opětovném odstartování se v čele udržel Andretti až do 12. kola, kdy ho vystřídal Tony Kanaan. Ve 35. kole vedl Kanaan o 2.2385 sekundy. Druhý jezdil de Ferran a třetí Andretti. Dopředu se začal dostávat přes pomalejší jezdce Scott Dixon, který startoval dvanáctý.
Ve 39. koke vjíždí Buddy Rice do boxů na dotankování a přezutí pneumatik. V rámci této zastávky mechanici upravují i přední křídlo. Stejně tak A.J. Foyt IV míří do boxů ze stejných důvodů jako Rice.
Ve 48. kole střídá Kanaana v čele de Ferran. Již naplno probíhají zastávky v boxech. V 68. kole díky zbytkům trosek na trati se podruhé přerušuje závod žlutou vlajkou. Po restartu pokračuje ve vedení de Ferran.
V 90. kole naráží jacques Lazier do pravé zdi a vůz na této straně zcela zničil. Jezdec vystupuje z vozu bez zranění. Závod je potřetí přerušen.
Ve 115. kole vede de Ferran o 1,5 sekundy před Castronevesem a k těmto jezdcům se začíná stále více přibližovat Scott Dixon. Kolem 130. kola začínají další zastávky v boxech.
Ve 145. kole se do kontaktu se zdí dostává Robbie Buhl, který si zničil zadní část vozu.- Jezdec je opět nezraněn a závod přerušen.
Po opětovném startu se dostává před de Ferrana Scott Dixon, který před přerušením stíhal tohoto jezdce ze třetí pozice. Scotta Dixona již do cíle závodu nikdo nepřekonal a podařilo se mu jasně zvítězit.
Dnešní vítězství bylo první pro motor Toyota v historii seriálu IRL IndyCar.
Již podruhé se povedlo jezdcům týmu Marlboro Penske dokončit úvodní závod sezony na 2. a 3. místě.
Tým target Chip Ganassi racing má nyní na svém kontě třetí vítězství v seriálu IRL IndyCar. První bylo v roce 1984 v indianapolisu, druhé s Montoyou v roce 2000 také v Indianapolisu a třetí dnes.
Scott Dixon: “Byl to dobrý závod. Vůz jel dobře od startu a bylo jen otázkou času, kdy se mi povede dostat na lepší pozici. Myslím, že jsem od startu jel hodně tvrdě, na což doplatili pneumatiky. Potom jsem jel klidněji a vše se změnilo. Při Pit Stopech tým pracoval excelentně, tým zaznamenal odvedl práci“.
Helio Castroneves: “Začal jsem závod moc dobře. Vůz byl velmi rychlý. Je špatné, že pouze se dvěma Pit Stopy jsem nedokázal zajet lépe. Později jsem měl problémy v zatáčce č. 2, kde mi ujížděl zadek. Musel jsem tedy provést menší úpravy a vše se zlepšilo. Třetí místo, začali jsme jako loni, jen doufám, že konec sezony bude lepší než loni“.
Gil de Ferran: “Měl jsem dobrý vůz. Pro tým to byl opravdu dobrý závod. Škoda, že se Dixon dostal přede mě, asi byl hodně rychlý. Zkoušel jsem se dostat zpět na vedoucí pozici, ale bylo to velmi těžké. Celkově to byl pro nás velmi dobrý výsledek. Obrovský úspěch pro Toyotu. V Homesteadu jsme skončili druzí a třetí, ale budeme na voze dále pracovat. Budeme ještě lepší. Zkoušel jsem několikrát se před Scotta dostat, ale byl dnes opravdu silný“.
Příští závod se pojede 23. března 2003 pod názvem Purex Dial Indy 200 na okruhu Phoenix International Raceway.
Komerční sdělení
