Celý Bahrajnský závodní víkend se nesl v duchu loučení Audi se světem vytrvalostních závodů. Již na čtvrteční tiskové konferenci šéfů týmu sklidil šéf Audi Motorsport Dr. Wolfgang Ullrich standing ovation a podobným způsobem se choval celý Paddock. Na prototypech Toyota se objevily vzkazy ve smyslu očekávání budoucích soubojů, všude byly vlaječky symbolizující 18 let Audi ve WEC a mnoho dalších více či méně zdařilých transparentů vyjadřujících poděkování německé značce za její přínos k rozvoji vytrvalostního mistrovství světa.
Tak trochu ve stínu této velké události se nesla další derniéra. V Bahrajnu se se svou bohatou závodnickou kariérou loučil Australan Mark Webber. Také jeho si našly hledáčky mnoha fotografů a kameramanů a davy fanoušků, Mark rozdával bezpočet rozhovorů a ochotně pózoval nebo se nechával zvěčnit na selfie mnoha fanoušků. V Bahrajnu 2016 byla tato zvláštní atmosféra všudypřítomná.
Neméně podobná atmosféra panovala na okruhu také těsně před startem vlastního závodu. Dr. Ullrich byl v obležení nejen šéfů konkurenčních týmů, ale také dalších osobností. Osobní dary převzal od členů královské rodiny nebo od oficiálních představitelů ACO a FIA. Vlastnímu startu předcházelo jedno „zaváděcí kolo“ navíc, ve kterém celé startovní pole symbolicky vedly oba dva prototypy Audi. Po celém okruhu se objevilo mnoho rozlučkových a děkovných transparentů, které nesly mnoho vzkazů mířících k týmu Audi.
Vlastní start proběhl také v režii německé značky. Hned od prvních kol dávaly oba německé prototypy najevo, že se v tomto závodě chtějí se světem WEC rozloučit se ctí. Zpočátku se sice zdá, že vozy Porsche budou dotírat na své koncernové kolegy, ale postupem času začíná být jasné, že v Bahrajnu si Audi pojede svůj vlastní závod. Timo Bernhard se sice pár kol drží na druhé pozici, kterou si Porsche #1 vyjelo v kvalifikaci, ale André Lotterer (Audi #7) jen hledá to správné místo a tu správnou chvíli. Čelo závodu jasně opanovalo Audi a Porsche svádí souboj s Toyotami, několik kol se vozy vzájemně proplétají pořadím, než je i tento souboj rozhodnutý a oba vozy Porsche se japonským konkurentů pomaličku vzdalují. To však platí pouze do 52 minuty závodu, kdy Porsche #6 po výjezdu z boxů koliduje s vozem Porsche týmu KCMG a musí se zničenou levou zadní pneumatikou objet celý okruh, než se dostane zpátky k mechanikům. Díky tomuto incidentu se posádka Neel Jani, Romain Dumas, Marc Lieb, která vede průběžnou klasifikaci mistrovství jezdců, propadá až na 6. pozici. Na prvních dvou místech jsou v tu chvíli bezpečně obě Audi, o třetí místo bojuje Mark Webber (Porsche #1) se Sebastienem Buemim (Toyota #5), za nimi jede druhá Toyota a šestici továrních speciálů po zmíněném incidentu s velkým odstupem uzavírá Porsche #2.
Tým ByKolles Racing po technických problémech nenastoupil do kvalifikace a musel do závodu odstartovat z předposlední pozice. Po hodině se však již propletl startovním polem na „své místo“ a jezdí se ztrátou přibližně jedné minuty za svými konkurenty Rebellion Racing.
V kategorii LMP2 jede na prvním místě Gustavo Menezes (Signatech Apline #36), druhý je Bruno Senna (RGR Sport #43), na třetí pozici předává Pipo Derani vůz ESM #31 Ryanovi Dalzierovi.
Většinu první dvouhodinovky v kategorii profi gétéček vede závod Gianmaria Bruni (AF Corse Ferrari #51), ale po předávce se James Colado propadá na druhé místo se ztrátou 6 sekund na Aston Martin #97, který po Darrenu Turnerovi převzal Jonathan Adam. Třetí místo patří průběžným lídrům šampionátu jezdců LMGTE Pro, kterými je duo Nicki Thiim, Marco Sorensen (Aston Martin #95), jejich největší rivalové v boji o titul (Sam Bird, Davide Rigon - AF Corse Ferrari #71) jedou až pátí. Z tohoto místa nelze ztrátu 12 bodů vymazat a posádka Astonu má titul na dosah.
V čele amatérské kategorie jede po první třetině závodu Pat Long ve voze Abu Dhabi Proton Porsche #88, druhý je Mathias Lauda (Aston Martin #98) a třetí místo patří týmu AF Corse Ferrari #83. Aston má nakročeno k poháru značek i k jezdeckému titulu v profi kategorii, amatérský titul by za této konstelace získala posádka Emmanuel Collard, Francois Perrodo, Rui Aguas (AF Corse Ferrari #83). Ještě ale zbývá odjet 4 hodiny a to je dost dlouhá doba na to, aby se mohlo ještě mnoho věcí změnit.
Vedoucí duo Audi si jede vlastní závod, časový odstup se mezi nimi pohybuje v rozmezí 0,5 až 10 sekund a oba vozy se střídají ve vedení, jako by si piloti chtěli maximálně užít svůj poslední závod.
Na třetím místě krouží osaměle Brandon Hartley (Porsche #1), zatímco za ním se, podobně jako v případě vedoucího dua Audi, střídají obě Toyoty. Chvíli je pátý Anthony Davidson (#5), chvíli Stéphane Sarrazin (#6). Za nimi na 6. místě krouží, také poměrně osamoceně, Romain Dumas (Porsche #2).
Obdobně poklidný závod probíhá také ve třídě soukromých týmů, ByKolles #4 začíná mírně ztrácet a odstup od Rebellion Racing narostl na 2 kola.
Nejvíce závodění se odehrává v kategorii slabších prototypů. Bruno Senna trojitým stintem zdolal vedoucí Signatech Alpine #36 a předává vůz RGR Sport #43 na prvním místě Ricardu Gonzalesovi. Tím však dochází ke změně pořadí a vedení se znovu ujímá Nicolas Lapierre v modrém prototypu #36. Za nimi na druhé pozici jede Rian Dalziel s vozem ESM #31, Gonzales je až třetí a musí tvrdě hájit pozici před zle dotírající druhou Alpinou #35 týmu Baxi DC Racing, ze jejímž volantem sedí v tu chvíli Ho-Pin Tung. Vítězové kvalifikace - tým Jota G-Drive Racing - byly odsunuti až na konec startovního pole, protože se provinili proti sportovním řádům. Technici po kvalifikaci zjistili, že ve voze bylo namontováno nehomologované sání, které neodpovídalo řádům. Trio René Rast, Roman Rusinov, Alex Brundle ale dokazuje svou rychlost a v polovině závodu je již na pátém místě LMP2. Alex Brundle si nebere servítky, využívá okamžiku, kdy se kolem bojující dvojice RGR Sport a Baxi DC Racing prosmýká Toyota #6 a vyveze se v jejím stínu před své soupeře až na třetí místo.
V polovině závodu přichází pohroma pro tým Aston Martin Racing. Nejprve se Paul Dalla Lana ocitne mimo trať, aby se při návratu do závodní stopy jeho vůz zahalil do oblaků kouře. Technická závada na motoru zřejmě způsobila nejprve vyjetí z trati, aby se pak v plné síle projevila při následné akceleraci. Ve stáji AF Corse se rázem slaví jezdecký titul mezi amatéry. O pár okamžiků později se na stejném místě z vedoucího vozu Aston Martin #97 stává trojkolka, při brzdném manévru se ulomí pravé přední kolo a rázem je ze tří britských vozů v závodě jediný. Tím se také rozplynul sen o poháru značek a v italské stáji slaví podruhé. Ulomené kolo překáží ve vlásenkách a nad okruhem Bahrain International Circuit nakrátko vlají žluté vlajky. V kategorii LMGTE Pro je po restartu pořadí Aston Martin #95, AF Corse Ferrari #51, AF Corce Ferrari #71, Chip Ganassi Ford #67. Kategorii LMGTE Am vede Abu-Dhabi Proton #88 před KCMG Porsche #78, třetí je AF Corse Ferrari #83.
Poslední třetina závodu nepřinesla na čele vůbec žádnou změnu. Obě Audi spanile krouží za sebou s náskokem necelé jedné minuty před třetím Porsche #1, do kterého se na posledních přibližně 40 minut posadil veterán Mark Webber, aby se takto důstojně rozloučil se světem profesionálních závodů. Toyotám se v Bahrajnské poušti vůbec nedařilo a tak posádce Marc Lieb, Neel Jani, Romain Dumas (Porsche #2) stačilo i konečné 6. místo k zisku mistrovského titulu. O asi největší vzrušení se na konci závodu postaral René Rast, který se nesmířil se třetím místem a postupně se s vozem G-Drive #26 probojoval až do čela kategorie LMP2. Až za ním cílem projel Filipe Albuquerque (RGR Sport #43) na druhém a Nicolas Lapierre (Signatech Alpine #36) na třetím místě.
V LMGTE Pro se z vítězství v závodě i z mistrovského titulu radovalo duo Marco Sorensen, Nicki Thiim, druzí projeli cílem Gianmaria Bruni a James Colado (AF Corse Ferrari #51) před svými stájovými kolegy Samem Birdem a Davidem Rigonem (#71). Pořadí v cíli amatérských gétéček bylo takové: 1. Khaled Al-Qubaisi, David Heinemeier-Hanson, Pat Long (AbuDhabi Proton Porsche #88), 2. Christian Ried, Wolf Henzler, Joel Camathias (KCMG Porsche #78), 3. Francois Perrodo, Emmanuel Collard, Rui Aguas (AF Corse Ferrari #83).
Z garáže Porsche se po projetí cílem ozvala známá vítězná hymna skupiny Queen, ale veškerá pozornost byla upřena na stáj Audi a hlavně na jejího šéfa Wolfganga Ullricha. Ten procházel celou Pit-Lane ke stupňům vítězů špalírem jezdců a mechaniků ze všech týmů a všichni uslzenému Rakušanovi vzdávali hold za jeho 18 letou práci. V hloučku pod pódiem si Dr. Ullrich našel také drobnou tmavovlásku Leenu Gade, se kterou spočinul v dlouhém objetí. Vždyť právě ona se podílela na mnoha úspěších prototypů Audi ve vytrvalostním mistrovství světa v uplynulých letech. Slzy emocí nebraly konce, vždyť Audi se v čele s Dr. Wolfgangem Ullrichem podařilo napsat zlatou kapitolu v historické knize motorsportu.
WEC sezóna 2016 je za námi, ale již v tuto chvíli se začínají objevovat nové zprávy, které slibují atraktivitu vytrvalostních závodů i do budoucna. Určitě se máme na co těšit a to je dobře.
Konečnou tabulku sezóny 2016 naleznete ZDE.
