Ojetina: Aprilia RSV Mille R 2001

Barbora Pivná, 13. února 2010, 10:44 Google+

Eresvéčko, Majle, Velká Aprilka- tento stroj už dostal za svůj život množství přezdívek, nikdy se ale nestal obětí hanlivého pomlouvání, u italských strojů tak běžného. Není se čemu divit, síla zde byla skloubena se spolehlivostí, ovladatelností a krásou.

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
371

| foto: Archiv MOTO365.cz

Sdílejte článek

Dnes to udělám trošičku jinak; kdysi dávno jsem v půlnočním čase napsal naprosto spontánně malou recenzičku RSV 1000, kdysi mého milovaného stroje se kterým jsem žil a zalézal pod peřinu téměř každý den. Pojďme se tedy podívat na bezprostřední dojmy majitele stroje a na konci pak současně vyhodnotit celkové kvality motocyklu s téměř dvouletým odstupem po jeho prodeji do světa. Některé výrazy jsem pro určitou serióznost musel pozměnit, neboť se jednalo o přespříliš individuální záležitosti 

 

„Ještě než odběhnu do pelechu, tak si taky dovolím napsat něco málo o RSV. Mám jí už nějaký ten pátek, tudíž by tu nějaké postřehy byly. Píši to čistě za sebe a ne tak jak jsem to někde zaslechl nebo přečetl. píši to potmě :)).

Takže vlastním RSV verzi R vyrobenou v roce 2001. Po čas jsem jezdil s podvozkem nastaveným na předchozího majitele, který měl o čtyřicet kilo víc jak já a na té motorce to bylo hodně znát. Nezatáčela, v zatáčkách jsem byl imrvére v protisměru. Už při 70 km/h a výš to bylo jako vlak na kolejích (ve špatném slova smyslu) a motorka vyžadovala strašnou silu aby začala zatáčet. Pak mi to šikovníci v servise nastavili na mou váhu a styl jízdy a z Pan Europeana mi náhle v garáži přistál stroj ovladatelný jako Aprilka RS 125- až takový rozdíl to byl a já začal plně chápat vyznám toho plně nastavitelného podvozku.

Na RSV nemůžeš jet v klidu, nemůžeě na ni jet v koloně a nebýt naštvanej, nemůžeš na ní jet pomalu- do těch 3700ot/min ten motor škube a jízda je prostě o ničem, navíc to při takovémto režimu jízdy po městě i hodné žere a to jak benzin tak i olej. Jízda do práce do centra města je pro mě na RSV někdy utrpení a občas radši volím MHD !!!!! Jako ona ta mašina táhne vcelku silně a čistě už od volnoběhu, musí se ale ta hranice těch 3700otacek překonat rázným otočením zapěstí abyste z toho byli venku, jet delší dobu na tyhle otáčky je opravdu k vzteku.Na dvojku to jede asi 60km/h při 4000ot (17/42) a ve městě člověk pořád pendluje mezi už nepříjemnou jedničkou a věcně podtočenou dvojkou. Od čtyř  tisíc do pěti a půl už to táhne líp než klasický 650ccm jednoválec při maximu. Potom u mého kousku nastane menší pauzička (na první tri kvalty ovsem skoro nepostřehnutelná) a na šesti tisících jakoby ti někdo přidal další válec a to samý na sedmi, kdy ti tam namontujou ještě turbo :)) Od sedmi do jedenácti to jede nějak pořád stejně, je to jako na gumě... takový prakovitý zátah, kdybych nechal prokluzovat při tomhle režimu spojku tak by to bylo podobné jako na čtyrválci- šestistovce.

Dlouhou dobu jsem to RSV "šetřil", že jsem ho netočil a podobně, jenže ten motor se v otáčkách fakt vyžívá a od těch šesti do osmi je to fakt skvělý a dokonce jsem naměřil že to takhle baští míň nebo stejně benzinu než v tom režimu "podtáčení". Na plnou nádrž do prvního zablikáni kontrolky rezervy většinou ujedu tak 170km. Jinak jako žádná mega raketa už to taky není, nemá cenu to nějak zkosmirňovat. Na první tři kvalty to jede dobře, při trojce se dost často zvedá sama na zadní, zátah na čtyřku, pětku a šestku už není nic co by člověka zvedlo od televize :). O nějaké elasticitě si můžu nechat jen zdát, pětku řadím při stodvaceti a šestku při necelých stopadesátí, kdekoliv níže by to  byla škubatura, čtyřka ovšem to běžný silniční ježdění bez řazení pobere v pohodě. Jinak na šestku při150kmh má motor 5000 otáček (dobré pro turisty) a 200kmh při 7000ot (krouťáková špička). To nejsou špatné hodnoty.

Jako traktoroidní ten motor nejspíš je, někdy roztomile a někdy to člověka docela otravuje. Při neopatrném ubrání sytiče studenému motoru sebou občas motorka trhne až se ze stojánku kácí. Co je na RSV zvláštní, je ta jeho schopnost potlačovat pocit z rychlosti, je to jako bys byl v nějakém hodně rychlém a pohodlném autě- schován za velkým štítkem ti prostě tvoje tempo připadá tak nějak pomalý, až mi to někdy trochu vadí :) A je to vcelku také nebezpečný. Třeba na kámošově R1 ´04 mi už 220km/h přijde jako těžký zážitek, to s RSV nemusím byt ani moc zalehlý a mašina jede tak, jako  by se vlastně nic nedělo (kdyby při tom nezačínala být už dýchavičná, obdivoval bych ji za to). Mám 176cm a je to možná způsobeno právě tím. Jo jinak se svou výškou jsem jako slon v porcelánu při manipulaci s RSV na miste, není to žádný med a při každým výjezdu z garáže si připadám jako začátečník. Na místě a za malých rychlostí se s RSV prostě peru, o tom žádných pochyb už nemám.


Co je ovšem super jsou přední brzdy. fakt nevadnou a brzděj vždycky tak jak si člověk na páčce namačká, jen to tak lížeš- fakt kolena do nádrže a zapři se rukama o řidítka, vezmeš za to víc- stojíš. Na rychlosti nezáleží. Jako s těmahle brzdama si člověk nemusí brat servitky. Navíc přední vidlice dává i při nejtvrdším brždění stoprocentní informace o tom, kolik je toho celý předek motorky  i asfalt pod ním ještě schopen pobrat. Zadní je taková bezpohlavní on- offka, musíš na ní už fakt stát  aby zablokovala zadní kolo, páčka má dlouhou dráhu a celý je to vůbec takový divný.

Nevím jak ostatní, ale já na RSV potřebuju vždycky tak 50km abych si na ní zvykl a zase se sžili, a nezaleží na tom jestli jsem na tom jezdil předchozí den. To je trošku zvláštní jev a první kilometry od garáže jsem spiše k smíchu než hoden obdivu.

Samotný podvozek je potom bezvadný, občas musíš tak jako tak vyvinout nějaký úsilí při nájezdu do zatáčky, ale v náklonu už je všecko takový pohodový a s jistoto, že se nemůže nic stát a už si jen pěkně upravovat stopičku a posez podle sebe. V náklonu může jezdec udělat vlastně skoro jakoukoli blbost a motorka to vždy nějak pobere. Je to vysoký a uzký stroj, na silnici máš ohromné rezervy v náklonu. Zvukový projev z pozice jezdce je fajn tak do těch 130ti, to jsou ještě slyšet výfuky  ale pak se jejich řev vytrácí a slyšíš pouze rozvody a trochu taky chrčení z boxu otevřeného filtru vzduchu- docela nic moc prožitek, jezdil jsem už na mašinách u kterých jsem si to zhrubnuti motoru při nástupu do vysokých otáček doslova užíval, ale je to možná jen můj zhýčkaný pocit, protože jsem od toho čekal trošku vetší pekelné cinkání řetězů. Kluci co jezdí se mnou (samý čtyrválec) naopak tvrdí, že by se k té motorce báli přibíižit, natož pak s tím jezdit, jeden z nich dokonce pronesl, že ho mám nějak varovat pokaždé, když ho hodlám předjet, že se vždycky lekne jak blázen.. Jednou jsem  jí půjčoval kámošovi aby se projel a zde jsem musel taky uznat že ta motorka buší do okolí fakt brutálním zvukem, ale jako jezdec z toho bohužel nemám ani polovic. Ze slušnosti musím zmínit nadstandardní výbavu: Eprom čip, K&N vyduchový filtr a titanový dvojvýfuk z Aprilie Mille SP.

Motorka je prostorná, občas na ní mám takového místa, že někdy až nabývám dojem jako když nebyla vůbec ušitá pro mě. Takže bych to shrnul- na cestovaní po Evropě to nemám, jezdit po městě za a mezi autama- tím se člověk akorát naštve a teplem stoupajícím od válců ještě k tomu zapotí. Chce to hlavně volnou silnici a nebo závodní okruh, proste jet si svoje rychlý tempo a nepotkávat ostatní účastníky silničního provozu, pak je to bomba bomba super a člověk pořád jezdí a jezdí dokud nenajede nejméně 400km. Nejvíc za den v kuse jsem na tom dal 750km a úplně svěží. Pár kiláků od baráku jsem přemýšlel jakou další oklikou bych to ještě vzal abych nemusel už domů :) Najel jsem na ní asi 12 000km (celkově má mašina najeto 20000) a potkala mě jen jediná závada, a to s ložisky v zadním kole, která asi jak se později ukázalo, byla zapřičiněna chybou při montáži v servisu nebo nevhodným zásahem předchozího majitele.

Přímé porovnáni se Suzuki SV 1000, Hondou VTR SP nebo Suzuki TL1000R bohužel nemám, a to bohužel bych chtěl napsat opravdu velkým písmem. O TLR a SP2 jsem sám také uvažoval. Chtěl bych někdy zažít takový výměnný den majitelů větších dvouválců, aby si každý přišel na to své!“

Uf, nedá se ututlat, že větičky nahoře byly psány mladým nadšencem, který se zrovna nesnažil tříbit si svůj styl psaní. Tady na závěr jsem chtěl napsat hodnocení stroje RSV 1000 R s nějakým odstupem, ale když se hluboce zamyslím, jediná slabina tohoto stroje spočívala jen v tom, že se vám s ní pořád někdo pletl do cesty. A k sepsání tohoto článečku mě taktéž přivedla vzpomínka na tento dvouválcový stroj. Resumé: být u nás lepší silnice a menší provoz, lebedila by si Italka v mé garáži možná i dnes...

Vytisknout

Diskuze: Ojetina: Aprilia RSV Mille R 2001

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Další články

Aktuálně

reklama

Doporučujeme

Je Delta Wing budoucností IndyCar? - anotační foto

Je Delta Wing budoucností IndyCar?

Čtěte dále

Fotogalerie

reklama

Zprávy odjinud