“Rückblick“ DTM 2004

Enge, Tomáš | foto: Audi Sport Press

21 jezdců, 10 týmů, 5 vozů, 3 výrobci, 10 závodů v 5 zemích a 1 rok napínavých soubojů. To byla sezona 2004 německého seriálu cestovních vozů.

Seriál DTM slaví opětovný návrat na výsluní evropského motorsportu a nejen toho evropského. Neoficiální závod v Číně se setkal s obrovskou odezvou. Vozy DTM jsou označovány jako F1 s blatníky. Možná trochu nadsazené co do výkonu, ale po stránce technologií nijak přehnané tvrzení.

Díky kontrole výdajů automobilek nešplhají rozpočty týmů do nekontrolovatelných obrátek. Startovní pole je v přední části velice vyrovnané a jezdecké souboje na ostří nože nabídly divákům mnoho dramatických okamžiků. Poslední závod sezony sledoval rekordní počet 133 000 diváků. DTM je show, a tomu je podřízeno veškeré dění. Majitelé seriálu si uvědomují, že tím kdo hodnotí, je kritický a náročný divák.

V prvních závodech vše nasvědčovalo tomu, že opět budou o nejvyšší příčky bojovat piloti vozů Mercedes, ale nové Audi stále více zrychlovalo. Po přesvědčivých a stále se lepšících výkonech triumfovalo nakonec ve všech hodnoceních. Opel se po celou sezonu s Vectrami trápil. Mercedes doplatil na nevyrovnanost výsledků a chyby svých jezdců v rozhodujících okamžicích.

Rozhodujícím faktorem byla nejen Ekströmova rychlost, ale především spolehlivost jeho samého i vozu A4. Mattias bodoval jako jediný jezdec v každém závodě a zajistil si svůj první titul v DTM již v brněnském předposledním závodě.

Výborně si počínal zkušený Tom Kristensen, hvězda vytrvalostního 24hodinového závodu v Le Mans, s druhým nejrychlejším Audi. Škoda nevydařených startů v Adrii a na Lausitzringu. Tomczyk sice zaostal za Ekströmem, ale nutno podotknout, že v několika případech jel na jedničku týmu Ekströma.

H. H. Frentzen zamířil do DTM po odchodu z F1, ale s problematickým a poruchovým Opelem neměl mnoho příležitostí zasáhnout do bojů o bodová umístění. Výjimkou bylo snad jen Brno, kde zazářil už v kvalifikaci a v závodě vybojoval cenné a v letošním roce svoje jediné tři body. Smlouvu má i na rok 2005 a v závěru se zdálo, že se německý jezdec naučil se svým vozem vzájemně si rozumět.

Soutěž jezdců na loňských vozech byla jakýmsi vlastním šampionátem. Cílem bylo upoutat pozornost šéfů továren, na nic jiného rok staré modely nestačily. Do soubojů zasáhl i český jezdec Jaroslav Janiš s Mercedesem CLK týmu Keke Rosberga. Bohužel i on skončil bez bodového ohodnocení své i týmové práce.

V hodnocení týmů bylo nejúspěšnější, jak jsem již naznačil v úvodu, znovu ingoldstadtské Audi. Ekström s Tomczykem pilotovali vozy týmu Audi Sport Team Abt a s náskokem 29 bodů porazili rychlejší z dvojice továrních týmů Mercedesu. Schneider s Albersem získali pak o deset bodů více, než dvojice Alesi a Paffett. Norbert Haug, šéf Mercedesu, doplatil na konzervativní postoj. Pokud by své síly spojili mladící Albers a Paffett, v týmech by slavil úspěch Mercedes. Nejlepší z týmů Opelu byla stáj OPC-Team 2, jejíž barvy hájili Scheider a Aiello.

Věhlasnost DTM je ve srovnání s Formulí 1 poměrně zanedbatelná, ale mnozí diváci a fanoušci motoristických závodů si již během letošní sezony uvědomili, že za výrazně méně peněz dostanou v případě DTM více muziky. Na dráze létají kousky karosérií, předjíždí se skoro stále a boxy nabízejí dramatické okamžiky. Jezdci vlastními chybami prohrávají i bezchybnými výkony triumfují.

DTM je show pro diváky a ti se nenudí. Co více si přát? Snad jen aby tomu tak bylo co nejdéle…

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy