Při startovním manévru ztratil z druhého místa startující Gary Paffett, jehož v první zatáčce předjel po vnější stopě Bernd Schneider.
Za Ekströmem tedy následoval Schneider, Paffett, Tomczyk, Abt, Kristensen, Albers, Reuter, Scheider a Fässler. Ve 3. kole vyjel z dráhy Laurent Aiello, ale pokračoval dále. Tentokrát se první kola obešla bez větších kontaktů a technických problémů.
Na konci pátého kola zamířili vedoucí jezdci k první zastávce u mechaniků. V tu chvíli vystoupil z červeného a kouřícího Opel Vectra Heinz Harald Frentzen, jenž byl prvním, pro koho holandský závod skončil. Podle slov expilota F1 byla příčinou porucha na hydraulickém systému.
Ve vedení setrval i po dotankování a výměně pneumatik Ekström, na něhož tlačil Schneider se ztrátou jen málo přes vteřinu. Paffett se u mechaniků zdržel a propadl se za Tomczyka, Kristensena i Abta, jehož však brzy předjel.
V polovině závodu začali zajíždět piloti ke druhým zastávkám v boxech a Ekström přidával jedno nejrychlejší kolo za druhým. Ukázalo se, že Abt ztrácel na soupeře díky problémům, jež vyvrcholily dýmem z kabiny při zastávce v boxech a následným odstoupením.
Schneider svoji druhou pozici po výjezdu z boxů neudržel a prohrál bitvu kolo na kolo s Martinem Tomczykem, týmovým kolegou vedoucího Ekströma.
Ve 23. kole byl závod zastaven po velice těžké havárii Petera Dumbrecka. Ze zcela zdemolovaného vozu Opel Vectra týmu OPC Holzer jezdec vystoupil s pomocí komisařů a byl odvezen do zdravotního střediska.
Po odklizení Dumbreckova vozu byl závod restartován. Tým Abt s podporou Red Bull získal v Zandvoortu double, když za vítězným Ekströmem projel cílem jeho týmový kolega Tomczyk. Před Schneidera se na třetí místo dostali oba mladíci Mercedesu Albers a Paffett.
O poslední body se rozdělili Kristensen, Pirro a jediný bod pro Opel získal Manuel Reuter za 8. místo.