Již kvalifikace naznačila, že letošní ročník bude znovu velkou okruhovou událostí. Výkon Kamuie Kobayashiho v kvalifikaci přepsal historické tabulky okruhu La Sarthe a to byl teprve začátek celého příběhu. Příběhu, který vyvrcholil... Ale vezměme to pěkně popořadě.
Do závodu odstartovalo 6 prototypů LMP1, 25 prototypů LMP2, 13 továrních vozů GT, které doplnilo 16 amatérských posádek. V sobotu odpoledne vyrazilo kompletní startovní pole vstříc 24 hodinovému dobrodružství na 13,5 km dlouhém okruhu ve francouzském Le Mans.
Hned po startu se Porsche #1 prosmýklo na druhé místo za vedoucí Toyotu #7, ale zbytek startovního pole se spořádaně seřadil dle startovních pozic. Vozy ukrajovaly první kilometry dlouhého závodu a jezdci trpělivě čekali na chyby soupeřů.
Vedoucí Toyota #7 se sice odpoutala od pronásledovatelů, ale náskok několika set metrů se dále nenavyšoval. Tým ByKolles opět nezklamal, když vůz v prvním kole trefil kuželku a následoval defekt a po pár kolech odstoupení ze závodu, který vlastně ještě ani pořádně nezačal. O první pořádné vzrušení se až ve druhé hodině závodu postaral Roman Rusinov v oranžovém prototypu LMP2 #26, který v zatáčkách Porsche tvrdě atakoval Porsche 911RSR týmu Proton Competition #88. Pro oba dva vozy to znamenalo konec v závodě.
O další pořádný rozruch se postaralo Porsche #2, kterému se po výjezdu ze zatáčky Arnage zablokoval elektrický pohon přední nápravy a Nick Tandy musel neplánovaně k mechanikům. Ti zatlačili vůz do garáže a jali se rozebírat přední část vozu. Trojici Toyot odpadl první soupeř. Oprava trvala 65 minut a Porsche #2 se vrátilo na trať se ztrátou 18 kol na čelo závodu. Mezi tím se asi nejtvrdší boje odehrávaly v kategorii LMP2, kde se o vedení přetahovaly oba vozy Vaillante Rebellion Racing s konkurenčními Manory a vozy Jackie Chan DC Racing. Od začátku závodu bylo jasné, že vozy Oreca 07 si v Le Mans pojedou svůj vlastní závod. Šasi ostatních výrobců bylo sice také vidět, ale jinak, než by si jejich provozovatelé přáli. Ligiery, Dallary i jediný Riley na sebe poutaly pozornost svými poměrně častými výlety do únikových zón a nebo, speciálně v případě žlutého vozu Ligier týmu ARS Bratislava, neustálým zajížděním do boxů kvůli stávkující technice.
Gétéčkům kralovaly vozy Aston Martin a to v obou kategoriích. Vedoucí #95 však, znovu to bylo v zatáčce Arnage, nezvládl brzdný manévr a vůz se opřel o bariéru. Richie Stanaway musel k mechanikům a díky těsným rozestupům se rázem propadl o 6 pozic. Naopak amatérská posádka Paula Dalla Lany se svým Astonem bezchybně určovala tempo ve své kategorii.
Ještě před setměním došlo k dalšímu vážnému incidentu mezi vozem LMP2 a LMGTE. Na rovince Mulsanne, před první šikanou, se prototyp TDS Racing #28 po pravé straně prodral přes skupinu pomalejších vozů, které vedlo Ferrari týmu Risi Competizione. V brzdné zóně před šikanou však prototyp tvrdě zprava atakoval Ferrari, které se přetočilo vlevo a čelně narazilo do svodidel v místě, kde mají traťoví maršálové jedno ze svých stanovišť. Náraz zdemoloval celou přední část vozu, ve kterém v tu chvíli seděl Pierre Kaffer. Zatímco TDS Racing #28 si za tento zaviněný incident odpykával trest Stop&Go, nepojízdné červené Ferrari bylo odtaženo za svodidla.
První varování pro Toyotu se objevilo ještě před setměním, kdy se prototyp #8 začal potýkat s podobným problémem, jako konkurenční Porsche #2. Oprava japonského vozu si ale vyžádala podstatně delší dobu (vedle motorgenerátoru byla měněna i baterie hybridního systému) a vůz se v důsledku dlouhého pobytu v garáži propadl hluboko do startovního pole.
Hodinu po půlnoci se ve výjezdu z pasáže Ford na cílovou rovinku rozpadla spojka u vedoucí Toyoty #7. Bylo to pár set metrů za vjezdem do boxů, přímo v místě, kde se, za boxovou zídkou, nacházela týmová garáž Toyoty. Před ochromeným vozem byla propastná vzdálenost 13,6 km, kterou musel vůz zvládnout pouze na elektrický pohon, aby se mohl dostat až ke svým mechanikům. V průběhu této strastiplné cesty se vůz několikrát zastavil a jezdec se dle pokynů, které se ozývaly ve vysílačce, pokoušel stroji domluvit, ale marně. Rázem se skóre výrazně změnilo ve prospěch Porsche. Jedna Toyota (#7) byla ze hry, druhá (#8), po dlouhé opravě, se ztrátou 23 kol hluboko ve startovním poli a čest značky v tuto chvíli hájil třetí prototyp (#9) s posádkou složenou z nejméně zkušených jezdců. Proti tomu stálo duo Porsche, které bylo ve výrazně lepší pozici. #1 vedlo závod a #2 se sice po opravě propadlo, podobně jako Toyota #8, ale v tuto chvíli činila jeho ztráta (v porovnání s Toyotou #8) „pouhých“ 15 kol a to v době, kdy do konce závodu zbývalo ještě 14 hodin. Světlo světa spatřily první predikce, že by se poprvé v 85leté historii mohl celkovým vítězem tohoto legendárního závodu stát vůz, který jede mimo nejsilnější kategorii. Že by se rodila nová senzace okruhového motorsportu?
Necelých 20 minut po definitivním „vydechnutí“ Toyoty #7 si v místě, kde na trať ústí výjezd z boxů, osud zahrál s další Toyotou. Tentokrát to odnesla doposud nepostižená Toyota #9, která patrně (z dosavadních záběrů to není nijak prokazatelné) měla kolizi s jedním z vozů LMP2 vracejících se z boxů zpátky na trať. Náraz zničil levé zadní kolo a ochromený japonský prototyp se, podobně jako před několika minutami #7, ploužil tmou jen na elektropohon. Ani v tomto případě se nepodařilo objet celou vzdálenost a vůz se definitivně zastavil za zatáčkou Corvette, několik set metrů od vjezdu do boxů. Pohled na garáže Toyoty byl tristní, ze tří stání bylo v provozu pouze to prostřední, které z obou stran lemovaly stažené rolety. V této fázi se odehrál ještě jeden vzrušující moment, když vedoucímu vozu kategorie LMGTE Am, kterým byl Aston Martin, za jehož volantem právě seděl Paul Dalla Lana, explodovala pravá přední pneumatika. Kanaďan se s vypětím všech sil udržel na dráze a dojel do boxů. Vůz bylo nutné opravit, což zručným mechanikům zabralo přibližně 5 minut, než vůz mohli vypustit zpátky na trať.
Ranní rozbřesk nad okruhem La Sarthe vítá na čele startovního pole Porsche #1, kterému odpadli všichni japonští konkurenti. Za vedoucím Porsche jedou na dalších místech prototypy LMP2, seřazené v pořadí Jackie Chan DC Racing #38, Vaillante Rebellion Racing #13. Prototypy Porsche #2 a Toyota #8 se hluboko ve startovním poli pokoušejí postupně prokousat pořadím na čelo závodu. V té chvíli jim smazání každého kola ztráty na druhý vůz v pořadí, kterým je LMP2 #38, zabere přibližně necelou hodinu.
V této fázi závodu se největší boje odehrávají v kategorii LMGTE Pro, kde spolu v poměrně těsném pořadí jedou všechny tovární týmy. Přibližně v 8 hodin ráno se znovu činí Richie Stanaway za volantem Aston Martin #95, když v zatáčce Indianapolis poškodil svůj vůz a musel na další opravu přední části karoserie. Průběžné pódium amatérských posádek v ranní části závodu okupují vozy Ferrari.
Do konce závodu zbývají přibližně 4 hodiny, když se z Andrého Lotterera, který v té chvíli sedí za volantem vedoucího vozu Porsche #1, stává další nešťastník. Na výjezdu zpod oblouku Dunlop se z jeho vozu ozývá nezdravý zvuk a vůz se místo akcelerace jen pomalinku plouží po trati. Ani německému prototypu není souzeno dojet k mechanikům a Lotterer odstavuje chromé Porsche před zatáčkou Indianapolis.
V tomto okamžiku se na čelo závodu dostává vůz kategorie LMP2, za jehož volant ke svému poslednímu stintu právě usedl nejmladší účastník letošního závozu. Francouzský mladík Thomas Laurent musí ukázat, že se dokáže vyrovnat s tlakem, kterému je nenadále vystaven. Další otázkou je, zda se podaří jedinému prototypu Porsche probojovat ve zbývajícím čase zpátky startovním polem tak, aby ještě před uplynutím 15. hodiny odpolední převzal vedení v závodě. Není to nemožné, do konce závodu zbývají 3,5 hodiny a vůz na čelo startovního pole ztrácí již jen 3 kola.
Ve 14:53 hodin, tedy 7 minut před koncem závodu se Timo Bernhardovi podaří předjet do té doby vedoucí vůz závodu, kterým je prototyp Oreca LMP2 patřící týmu Jackie Chan DC Racing #38. Alespoň jedno zůstává při starém - v Le Mans nezvítězí vůz ze slabší kategorie.
V posledních kolech se tedy o největší vzrušení starají vozy továrních týmů v kategorii LMGTE. O prvenství se těsně přetahují Corvette #63 a Aston Martin #97. Jonathan Adam v britském voze se několikrát pokusí o předjetí žluté Corvetty, ale vždy mu není souzeno. V jednom z posledních kol se v nájezdu do zatáčky Arnage dostává na vnitřní stranu po bok svého soupeře, ale výjezd z Arnage patří Antoniu Garcíovi ve žlutém voze. Adam se však nevzdává a dál tlačí na svého soupeře. Ten v předposledním kole konečně chybuje v nájezdu do šikany Michelin, kterou „proplouvá“ rovně přes kačírek. To se mu však stává osudným, protože v esíčkách Ford již Corvetta Astonu nestačí a Adam jde na nájezdu na cílovou rovinku do čela. Poslední kolo je již nad síly amerického vozu, kterému se stal osudný právě zmíněný průjezd kačírkem v minulém kole. García se s poškozeným vozem tak tak doplahočí do cíle.
85. ročník legendárního závodu přinesl 19. absolutní vítězství Porsche, které zároveň znamená i první triumf Brendona Hartleyho v Le Mans. Jediná Toyota ze tří nasazených skončila celkově až osmá. Jako cenu útěchy si japonský tým z Le Mans odváží historické rekordy v podobě suverénně nejrychlejšího rychlostního průměru (251,9 km/h) a rekordního kvalifikačního času (3:14,791 min) v podání Kamuie Kobayashiho (TS050 Hybrid #7) a nejrychlejšího kola v závodě, kterého dosáhl asi 30 minut před koncem Sébastiem Buemi ve voze #8 (3:18,604 min).
Celkové výsledky závodu 24. hodin Le Mans naleznete ZDE