Sbohem a šáteček milý Tony

Tony George stál v čele Indianapolis Motor Speedway dvě desetiletí, v roce 1996 založil vlastní šampionát IRL původně zaměřený výhradně na oválové závody. Jeho hospodaření s rodinnými penězi se však nezamlouvalo sestrám a matce Mari Hulman George.

V polovině loňského roku byl nucen ustoupit z pozice výkonného ředitele Indianapolis Motor Speedway a stejně tak učinil i v IRL.

Přestože rodinný podnik neřídil, stále zůstával v „dění“ a byl zaměstnancem Hulman & Co. Počínaje tímto týdnem však odchází definitivně. George tak bude spojen se závody pouze prostřednictvím vlastního týmu Vision Racing, za který by měl i v roce 2010 závodit jeho nevlastní syn Ed Carpenter.

„Od roku 2009 nebyl součástí aktivního managementu,“ uvedl jeho nástupce na pozici výkonného ředitele IMS Jeff Belskus, jenž poukazoval na to, že Georgeův odchod se společnosti nijak nedotkne.

Tony George odešel v tichosti, nevydal žádné oficiální prohlášení a ani nekomunikuje s novináři. „Všichni jsme doufali, že Tony zůstane na palubě, přáli jsme si to tak,“ komentovala odchod jeho matka Hulman George. „Jsme zklamaní jeho rozhodnutím.“

Padesátiletý George pravděpodobně nechtěl zůstávat ve společnosti svých sester, které ho obviňovaly z příliš velkého rozhazování peněž směrem k IRL na úkor Indianapolis. Ačkoliv mu sestry nabídly zůstat ve vedení IRL, George je odmítl.

Ani s Jeffem Belskusem podle všeho nevychází zcela dobře. „Je mi Tonyho líto, vím, že je zlomený. Ale to je jen mezi ním a jeho rodinou,“ pokračoval Belskus, jehož způsob řízení evidentně padl do oka Hulman-George. Ta je totiž se současným financováním spokojena.

Belskus a Hulman George zároveň podotkli, že IRL není na prodej, ačkoliv musel odpovídat na nesčetné množství takových dotazů. „Lidé přicházeli a říkali 'Pokud byste někdy změnili názor'…,“ řekl Belskus. „Nicméně každému jsem odpovídal, není na prodej.“

Odchod Tonyho George možná vnese trochu stability do série a IMS, alespoň je o tom přesvědčen právník v oblasti motosportu Doug Boles. „Ten příběh musel skončit, aby se vedení zaměřilo na důležité věci. Namísto personální bojů za zavřenými dveřmi měla diskuze probíhat o tom, jak propagovat IndyCar a přilákat sponzory.“