Historie IndyCar - 5. díl

Když se Tony George úspěšně oddělil a založil sérii Indy Racing League, byl v médiích nelítostně kritizován. On si ale šel vlastní cestou a žil ve světě IRL, která každým rokem rostla v dospělou sérii. V roce 1996/97 získal titul Tony Stewart, k poháru mu stačilo jediné vítězství. Sezóny průměrně čítaly jedenáct až dvanáct závodů, všechny se konaly na oválech. Georgovým lákadlem byly především malé náklady. Nejúspěšnějším výrobcem podvozků se stala italská Dallara, která zásobuje sérii dodnes. Velmi vyrovnané monoposty ztěží nechaly vyrůst opravdovou hvězdu startovního pole, prvním pilotem, který dokázal získat dva tituly, resp. obhájit svůj premiérový, se stal Sam Hornish Jr. Právě on a debutující Sarah Fisher přilákali v roce 2001 množství fanoušků, zájmu sponzorů, dodavatelů motorů a nakonec i týmy z konkurenčního šampionátu. Najednou se o IRL mluvilo stejně často, jako o CART. S Toyotou a Hondou přišel i Chip Ganassi, síly byly najednou vyrovnané. Hornish v roce 2002 titul obhájil, Fisher titul nejoblíbenějšího pilota obhájila taktéž. Po roční zatěžkávající zkoušce tým Ganassi srostl s IndyCar, sezóna 2003 patřila Scottu Dixonovi, Toyotě a červenému vozu s typickým sponzorem Target, bez něj už si ani nelze stáj představit.


Zatímco CART procházelo svým prvním bankrotem, IndyCar vstupovalo do zlatého věku své krátké historie. Startovní pole sice zahájilo mírný, ale trvalý pokles, nicméně miska vah zájmu médií a sponzorů se postupně nakláněla právě k IndyCar. K dalším výhodám série patřila zejména vyrovnanost. Skoro každou sezónu bojovalo o titul několik jezdců, a to až do posledních závodů. Těsné finiše, kdy se rozdíly v cíly počítaly na centimetry, publikum milovalo. V CCWS dominoval čtyři roky Sebastian Bourdais, v IndyCar měl dominantní postavení pouze Dan Wheldon v roce 2005. Jinak, kdo chtěl titul, musel bojovat do posledního kola. V roce 2006 získal svůj třetí titul Sam Hornish, ale stačila jediná chybička a mohlo být jinak. V konečném zúčtování měl stejný počet bodů jako Wheldon, o titulu rozhodl počet vítězství. V následující sezóně se bojovalo do poslední zatáčky posledního kola. Diváci na tribunách i u televize napatě sledovali boj mezi Dixonem a Franchittim.

Na bitevním poli dvou znepřátelených táborů mělo IndyCar navrch, CCWS svůj boj prohrávalo, na začátku roku 2008 muselo kapitulovat.