Buddy Rice, 8.
Měli jsme na první pětku, ale po restartu nás zdrželo pár aut. Ztratili jsme dvě pozice, snažil jsem se je získat nazpět. Ale s osmým místem jsem spokojen. S Townsendem Bellem na desátém místě máme oba vozy v první desítce. Pro tak malý tým jako je Dreyer & Reinbold je to ohromný úspěch. Mnoho větších stájí skončilo za námi. Upřímně jsem čekal víc havárií, obzvlášť na konci, ale všichni jeli opatrně.
Townsend Bell, 10.
Výborný závod. Cílem bylo dojet v první desítce, Buddy dojel dokonce osmý. To je pro tým velkou vzpruhou. S tak malým týmem můžeme postupovat pouze krůček po krůčku, dnešek pro nás byl velmi důležitý. Při několika restartech se zdálo, že jsme ve špatný čas na špatném místě, ale nakonec vše skončilo dobře.
Milka Duno, 19.
Jsem ráda, že se mi napodruhé podařilo dokončit závod Indianapolis 500. Jízda i pitstopy byly stabilní. V 168. kole mě Buddy Lazier natlačil na vnitřek zatáčky. Lehce jsme kolidovali, naštěstí se mi podařilo smyk kontrolovat a nepoškodit vůz.
Nečekaný výsledek skromné stáje
Duno, Milka | foto: IndyCar Media
DREYER & REINBOLD RACING - REVIEW; Tahle malinká stáj patří spíše do druhé poloviny startovního pole, avšak do závodu Indianapolis 500 vložila maximální úsilí, které se vyplatilo. Mužské pokolení týmu dojelo v první desítce, dokonce i Milka Duno si nevedla vůbec špatně.