Věnoval jsem motoristickému sportu aktivně velkou část života, další jako otec, který přivedl dceru Pavlu do kokpitu soutěžních aut. Já i moje rodina jsme dali rallye hodně, včetně toho nejcennějšího.

Opravdu ze srdce děkuji všem, kteří projevili s tragédií, jež Pavlu a jejího kamaráda Mirka postihla, účast. Nechci se už dále zabývat tím, kdo je vinen. Jestli jezdec – a jeho údajná nezkušenost – spolujezdkyně, diváci, auto nebo pořadatelé. Nechci.

Ale přeju si, aby k něčemu podobnému už nikdy nedošlo. Aby všichni konali tak, jak mají. Aby alespoň v duchu převzali morální odpovědnost ti, jichž se týká. Aby se všichni vyvarovali necitlivých soudů, které na veřejnosti pronášejí. Abychom my všichni, kdo rallye milujeme a nezanevřeme na ni, zpytovali svědomí a ujistili se, že jsme v každém okamžiku udělali vždycky jen to nejlepší a své maximum.

Ve jménu památky dvou mladých lidí apeluji na všechny, kdo mohou nebo dokonce musejí, náš sport ovlivňovat. Proboha – probuďme se. Nejsme lhostejní, to určitě ne, ale zatím jsme nikdo neudělali nic pro nápravu současnosti. Učiňme něco alespoň pro nápravu věcí budoucích.

Petr Třebín