“Z vděčnosti za šanci v F1 nevyužil největší příležitost své kariéry.”
Z vozu pohřební služby až do Formule 1…
Je tomu skutečně tak, úplně první zkušenosti s automobily získal mladý Heinz Harald Frentzen ve služebním voze otcovy pohřební služby. Od 13 let se pak věnoval závodům s motokárou, následovala zkušenost ve Formuli Ford 2000 v letech 1986 a 1987. O rok později získal titul šampióna v německé Formuli Opel Lotus. V roce 1989 se utkal poprvé s budoucím soupeřem Michaelem Schumacherem o stupně nejvyšší, a to v německé Formuli 3. Získal stejný počet bodů jako Schumacher a druhé místo, šampiónem se však o jeden jediný bod stala další naděje jménem Karl Wendlinger. Této mladé, vyrovnané a ďábelsky rychlé trojice si všiml Jochen Neerpasch, tehdejší ředitel oddělení motorsportu automobilky Mercedes. Výsledkem byl podpis smlouvy všech tří juniorských hvězd na sezonu 1990 a jejich start za volantem speciálu C11 o síle 800 koňských sil, který ve stříbrném lakování nasazoval tým Sauber v mistrovství světa sportovních prototypů.
Současně Heinz Harald Frentzen, zvaný zkráceně HHF, závodil ve Formuli 3000 v týmu Vortex Eddieho Jordana spolu s Eddiem Irvinem, ale sám přiznává, že bez výraznějších výsledků. Tým, se kterým deklasoval v předchozí sezoně Jean Alesi všechny soupeře, měl zastaralý podvozek a dle HHF byla vina také v technicích. Tým tvořilo několik jezdců, což nepřispívalo k vytvoření solidního základu pro úspěšnou práci. V té době se již Eddie Jordan připravoval na přestup do Formule 1, a tak ani sezona 1991 nepřinesla zlepšení.
Bez výsledků se těžko buduje kariéra, se situací německého pilota to vypadalo špatně. Na začátku roku 1992 byl bez práce, nikdo z týmů F3000, sportovních prototypů a už vůbec ne Formule 1 neprojevil zájem o jeho angažování. Frustrovaný a zklamaný HHF měl však štěstí v neštěstí kolegy Wolkera Weidlera, jenž utrpěl těžkou havárii při startu v japonské sérii F3000 a který nakonec doporučil týmu za svého následníka právě Heinze Haralda. Tak se opět vrátil do podvědomí šéfů týmů, neboť se mu na ostrovech vycházejícího slunce dařilo. Byl velmi pilný, kromě závodů s monoposty F3000 se účastnil závodů japonského mistrovství sportovních prototypů a v roce 1993 také ještě testoval pro Bridgestone pneumatiky s monopostem Tyrrell Mugen Honda. Splnil si tak svůj sen pilotovat právě vůz Formule 1.
Sauber Mercedes
Splnění snu s tragickým podtextem…
Cesty do F1 jsou velmi rozdílné, HHF tvrdě pracoval, aby se do ní dostal, přesto jeho juniorští kolegové, kteří se soustředili pouze na sportovní prototypy uspěli dříve. Opět se však setkali ve chvíli, kdy mu jeho bývalý šéf Peter Sauber, nyní šéf stejnojmenného týmu v F1, nabídl dvouletou smlouvu. Tým Sauber nepatřil mezi nejlepší, ale jeho vozy byly spolehlivé a lehce ovladatelné. HHF dokázal při svém debutu dokončit závod a při druhém startu skončil na pátém místě. Nejlepším umístěním v sezoně 1994 bylo pak 4. místo v GP Francie. Nicméně první rok v F1 přinesl i její stinnou stránku. Při GP San Marina se při sobotním tréninku zabil kamarád Heinze Haralda Roland Ratzenberger a při nedělním závodě pak jeho idol Ayrton Senna. Když navíc ještě v Monaku těžce havaroval týmový kolega Karl Wendlinger, byl HHF velmi otřesený a v závěru sezony nepříliš výrazný. Při zpětném pohledu to však lze velmi snadno chápat, neboť HHF je již takový. Ještě mnohokrát se setkáme s tím, že je velice rychlý, potřebuje k tomu však nejen velmi dobrý vůz, ale především klidné a přátelské zázemí. V případě tlaku na dobré výsledky, jsou tyto ještě horší. O jeho slušnosti, vděčnosti a loajalitě vypovídá nejlépe okamžik, kdy po smrti Senny obdržel uprostřed sezony nabídku od Williamsu, Ayrton totiž v předsezónních testech velmi obdivoval Heinzovu kontrolu vozu. Pohádkovou nabídku z vděčnosti Peterovi Sauberovi za šanci v F1 však HHF nakonec odmítnul.
Sauber Ford
Přes odchod Mercedesu první stupně vítězů…
HHF jistě spoléhal na to, že jeho bývalí zaměstnavatelé Peter Sauber a automobilka Mercedes Benz jsou tradičním a velmi silným spojením, které mu může dopomoci k bojům o vítězství v závodech Grand Prix. Kdyby v době odmítnutí nabídky Williamsu věděl, že Mercedes již motory švýcarskému týmu dodávat nebude, možná by jeho rozhodnutí dopadlo jinak. Ale to je jen spekulace, skutečností bylo, že motory Mercedes V10 byly nahrazeny motory Ford V8, se kterými získal v předchozí sezoně M. Schumacher svůj první titul mistra světa v barvách týmu Benetton. Vzhledem k tomu, že již začala éra desetiválcových motorů a tým tedy opět neměl velké šance, je jeho celkové 9. místo v šampionátu nesporně úspěchem, podtrženým první účastí na stupních vítězů po Grand Prix Itálie v Monze 1995.
Velká očekávání vystřídalo zklamání…
Pro nadcházející ročník však získal švýcarský tým nové motory Ford V10 a s jejich nasazením přišly i velká očekávání. Sauber byl při zimních testech označován jako černý kůň sezony 1996. HHF se dostal pod nebývalý tlak, neboť umístění mimo prvních šest v cíli bylo považováno za zklamání. Nový motor nebyl špatný, ale komplet, který měl pilot k dispozici nedosahoval kvalit monopostů Williams, Ferrari a Benetton. V infarktovém závodě při GP Monaka v Monte Carlu byl HHF velice blízko svému prvnímu vítězství, ale chyba při předjíždění Eddie Irvina znamenala ulomený přední spoiler a konec všem nadějím. Přestože byl HHF celkově úspěšnější, toužebně očekávané první vítězství v Grand Prix Formule 1 pro tým Sauber získal týmový kolega Johnny Herbert a rok skončil rozčarováním.
Williams Renault
HHF svoji velkou šanci nezužitkoval…
Podruhé si již nabídku týmu Williams Heinz Harald Frentzen nedovolil odmítnout a když nahradil z týmu odcházejícího Damona Hilla, plně se soustředil na potvrzení svých kvalit v konkurenceschopném monopostu. Již při svém prvním startu v bílo modro černém monopostu doprovodil do první řady na startu týmového kolegu Jacquese Villeneuva. Ve čtvrtém závodě sezony 1997 v Imole poprvé zvítězil a i když si již do konce roku vítězství nevybojoval, podporoval Villeneuva v boji o titul významným způsobem. Pravdou zůstává, že především v druhé polovině ročníku byl v naprostém stínu kanadského pilota i když někdy ztrácel jen tisíciny vteřiny na kolo. Po dramatickém závěru souboje o titul mezi Villeneuvem a Schumacherem v posledním závodě byl M. Schumacher diskvalifikován z celé sezony, HHF tak celkovým druhým místem získal svoje dosud nejlepší umístění.
Williams Mecachrome
Místo vítězství propad do průměru…
Rok 1998 přinesl dočasný odchod automobilky Renault z Formule 1, tým startoval s motory Mecachrome, což byly mírně modifikované loňské motory Renault, ale ztráta továrních agregátů měla na konkurenceschopnost monopostu Williams rozhodný vliv. Také Heinz Harald nebyl ve své formě, bylo zřejmé, že se v týmu necítí dobře. Villeneuvův smysl pro humor byl dle sdělení HHF na míle vzdálen tomu jeho a naschvály kanadského pilota ho stály hodně ovládání. Situace byla neutěšená, výsledky žádné, spolupráce žádná, po předchozí úspěšné sezoně bylo nejlepším výsledkem 3. místo v Austrálii a 7. místo celkově. Tým Williams podepsal lukrativní smlouvu na dodávky agregátů BMW, ale HHF ztratil důvěru týmu a využil nabídky bývalého zaměstnavatele Eddieho Jordana k přestupu do týmu Jordan.
Jordan Mugen Honda
Znovuzrozený Heinz Harald Frentzen…
Německý pilot, na kterého již jen málokdo sázel však vyšel z přestupu jako posvěcený živou vodou. S týmovým kolegou Damonem Hillem vytvořili dobře fungující dvojici a ze žlutého týmu největší překvapení sezony 1999. Po dlouhé době od něj nikdo nečekal zázrak a on je dokázal dávat. Vyšel mu skvěle vstup do sezony, když po 2. místě v úvodní GP Austrálie přidal i 3. místo v Brazílii při druhém závodě. Dobře rozjetou GP Kanady však nedokončil pro havárii. Spekulovalo se o tom, že HHF není psychicky dostatečně odolný, aby mohl zasáhnout do bitvy o titul. Následně se však ukázalo, že šlo o poruchu brzdového systému. Za 14 dní, přes naražená kolena z havárie v Kanadě, dokázal Heinz Harald, že pochybovači neměli pravdu a vyhrál strategickou bitvu při střídavém počasí ve Francii. Další vítězství přidal při GP Itálie v Monze. HHF se rval dál, jak jsme u něj nebyli zvyklí, na matematické šance v boji o titul odpověděl rázně a vyhrál kvalifikaci na GP Evropy. Porucha elektroniky ho však z dalších bojů vyřadila. Přesto, že skončil celkově až třetí, byla to jeho nejlepší sezona, a také nejlepší výsledek týmu Jordan, jenž získal bronzovou příčku v poháru konstruktérů.
Technické problémy stále a znovu...
Ročník 2000 byl naprosto odlišný, HHF projevil obrovské odhodlání a trpělivost, ale tým Jordan svoji roli nezvládl. Za snahu o rychlý průlom mezi nejvyšší elitu musel zaplatit tvrdou daň, když jeho monopost nebyl nejrychlejší a navíc byl jedním z nejvíce poruchových. Výsledkem bylo velké zklamání a pouze dvě umístění na stupních vítězů v Brazílii a USA. Slušný závod odjel i v Monte Carlu, ale technické problémy, ostatně jako v mnoha jiných závodech mu bodovat neumožnily.
Jordan Honda
Krize pokračuje dále…
Tým i pilot si hodně slibovali od oficiálního vstupu automobilky Honda do F1. Japonské motory však nebyly tím, co se od nich po jejich kralování v druhé polovině osmdesátých let čekalo. HHF vstoupil do sezony 2001 slibně, ale po dvou dokončených závodech na bodovaných pozicích přišla opět technická krize. Když už se zdálo, že se na tým usměje štěstí při GP Monaka, havaroval HHF vlastní vinou. Stejně tak pokračoval i v Kanadě, kde havaroval při kvalifikaci. Pro GP Rakouska byl nahrazen Ricardo Zontou, ale po svém návratu do kokpitu byly výkony stále slabší. Před GP Německa byla zveřejněna překvapivá zpráva, HHF byl z týmu Jordan propuštěn.
Prost Acer
Druhé pokropení živou vodou se však již nekonalo…
Na uvolněné místo u Jordana získal šéf týmu Jeana Alesiho, jehož u týmu Prost zase zastoupil právě HHF. Ale ani německý pilot s modrým vozem zázrak neudělal. Přesto, že podával dobré výkony a překvapil skvěle zvládnutou kvalifikací v Belgii, kde díky měnícímu se počasí získal 4. startovní pozici, nejlepším umístěním bylo pouze 7. místo v posledním závodě další nevydařené sezony.
Arrows Cosworth
Slibné vyhlídky, ale následovalo nucené volno…
Heinz Harald spojil své jméno s týmem Prost i pro sezonu 2002, ale poté, co tým nesehnal dostatek financí a zbankrotoval, stal se na poslední chvíli pilotem týmu Arrows. I když tým nový vůz prakticky netestoval, byl HHF lepší jak piloti týmu Jaguar, kteří taktéž startovali s motory Cosworth. Při GP Španělska a GP Monaka získal pro tým dva body za šestá místa, ale GP Francie byla poslední, které se v barvách Arrows zúčastnil. Tým totiž předčasně odstoupil ze sezony pro finanční potíže. Heinz Harald neváhal a potápějící se loď zavčas opustil. Při GP USA nahradil ještě v týmu Sauber Felipe Massu a pro příští rok získal od Petera Saubera i kontrakt, který snad zajistí pro HHF tolik potřebnou přátelskou atmosféru.
Sauber Petronas
Důstojné rozloučení po 10 sezonách…
Rok 2003 začal velkým očekáváním. Předchozí výkony Sauberu dávaly Němci optimismu a hned první závod v Melbourne pro něj skončil bodovým umístěním. Také při GP Brazílie bodoval a po 6. získal i 5. místo. Bohužel poté následovala černá série a jak Heinz Harald, tak i týmový kolega Nick Heidfeld byli bodovaným pozicím hodně vzdáleni. Nutno podotknout, že na vině byla především nízká spolehlivost a zaostalá aerodynamika vozů C22. Vrchol sezony přišel však při GP USA, kdy bodovaly oba vozy a HHF znovu vystoupil na stupně vítězů a převzal cenu pro třetího jezdce.
Kapitola Formule 1 se však pro německého pilota s konečnou platností uzavřela tam, kde začala, tedy v Sauberu. Vítěz tří Grand Prix nabídku zajímavého angažmá již nedostal a následoval Jeana Alesiho do německého šampionátu cestovních vozů DTM, od kterého si slibuje především napínavé souboje mezi jezdci různých generací.
Statistické údaje:
Národnost: německá
Datum narození: 18. května 1967
Místo narození: Mönchengladbach (Německo)
Bydliště: Monako
Výška: 178 cm
Váha: 64 kg
Osobní www stránky: www.frentzen.de
Počet startů: 159
Počet bodů: 174
Počet vítězství: 3
Pole Position: 2
Nejrychlejší kola: 6
Stupně vítězů: 18
Debut v F1: GP Brazílie 1994
První vítězství: GP San Marina 1997
Počet titulů mistra světa: 0
Kariéra chronologicky:
1980-1985 motokáry
1986 Formule Ford 2000
1987 Formule Ford 2000 / 2. místo celkově
1988 Formule Opel Lotus / šampión
1989 německá Formule 3 / 2. místo celkově
1990 FIA sportovní prototypy, mezinárodní Formule 3000
1991 Formule 3000
1992 japonská F3000, sportovní prototypy – Japonsko
1993 japonská F3000, testování pro Bridgestone s F1 Tyrrell
1994 F1 Sauber Mercedes / 7 bodů a 13. místo celkově
1995 F1 Sauber Ford / 15 bodů a 9. místo celkově
1996 F1 Sauber Ford / 7 bodů a 12. místo celkově
1997 F1 Williams Renault / 42 bodů a 2. místo celkově
1998 F1 Williams Mecachrome / 17 bodů a 7. místo celkově
1999 F1 Jordan Mugen Honda / 54 bodů a 3. místo celkově
2000 F1 Jordan Mugen Honda / 11 bodů a 9. místo celkově
2001 F1 Jordan Honda a Prost Acer / 6 bodů a 13. místo celkově
2002 F1 Arrows Cosworth a Sauber Petronas / 2 body a 18. místo celkově
2003 F1 Sauber Petronas / 13 bodů a 11. místo celkově
* Aktualizace 29. května 2004
