Historie IndyCar - 2. díl

iM3, 16. března 2009, 05:00 Google+

HISTORIE INDYCAR: hádky a příměří, sláva a úpadek. Díl II. HVĚZDA JMÉNEM A.J. FOYT

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
Allison, Bobby

Allison, Bobby | foto: IndyCar Media

Sdílejte článek

V šedesátých letech našly Spojené státy nového hrdinu, v předešlém období se ve startovním poli nenašel nikdo, kdo by dokázal ovládnout šampionát jako legendární A.J. Foyt. Jeho vášeň k motosportu propukla už v ranných letech a trvá dodnes, nyní v roli šéfa stejnojmenné stáje. V šampionátu USAC nasbíral v rozmezí devatenácti let sedm titulů, rekord, jenž dosud nikdo nepřekonal. Foytova aktivní kariéra závodního pilota je ovšem mnohem, mnohem delší. První krůčky za volantem se datují do roku 1956 a poslední závod série CART absolvoval v roce 1993! Plných 37 let v kokpitu, to je úctyhodný výkon, který zůstane pravděpodobně nepřekonán.

Období šedesátých let bylo vesměs bohaté na americké legendy. Jména Andretti a Unser převzaly vládu na dlouhé období, u Andrettiů klan díky Marcu Andrettimu nadále pokračuje. Rok 1991 patří k jejich nejúspěšnějším sezónám. Zakladatel rodu Mario Andretti byl týmovým kolegou svého syna Michaela, jenž v boji o titul porazil Bobbyho Rahala a Al Unsera Jr. Tím však výčet Andrettiovců nekončil, úvodní závod vyhrál Mariův synovec John Andretti a titul nováček roku získal Mariův druhý syn Jeff.

Vraťme se ale zpět do historie. V roce 1969 vešla v platnost nová pravidla. Zaveden byl hmotnostní limit a nejvyšší objem motorů byl stanoven na limit 2,6 l. Vedení série si tím slibovalo ochranu před sílícím příchodem evropské techniky v podobě přeplňovaných motorů a přítlačných křídel. Vývoj nicméně zastavit nelze.



V roce 1978 se začala komunita týmů bouřit proti vedení série USAC. Za hlavního organizátora je považován bývalý jezdec Formule 1 Dan Gurney. Vzal si příklad z Bernieho Ecclestona, který v F1 zformoval organizaci konstruktérů FOCA. Stáje si stěžovaly na minimální propagaci seriálu a malé zisky, které nemohly pokrýt náklady na provoz stáje. Gurney sepsal na papír základní specifika nového seriálu, list pak vstoupil ve známost pod pojmem „Gurney White Paper“. S podporou osmnácti týmů vznikl roku 1979 nový seriál Championship Auto Racing Teams. Na prezidentské křeslo usedl Pat Patrick, vysoké funkce zastávali například i Roger Penske nebo A. J. Foyt. 

Odchod velké části startovního pole šampionát ustál šampionát USAC pouze jeden rok. V roce 1979 probíhalo současně mistrovství CART i USAC, přičemž několik závodů se jelo společně. U CART získal svůj první titul Rick Mears, v USAC si pro svůj sedmý titul dojel A. J. Foyt (navzdory svému postavení v CART). Šampionáty probíhaly o víkendech na závodní dráze, přes týden u soudního dvora. Rebelující týmy se hájily nedostačujícími výdělky a spor s USAC nakonec vyhráli. V závěru roku 1979 proběhla iniciativa série spojit, ale ke společné dohodě nedošlo. USAC zaniknul a nadvládu převzal seriál CART.
Vytisknout

Diskuze: Historie IndyCar - 2. díl

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související články

Další články

Aktuálně

reklama

Doporučujeme

56

Pedrosov cieľ - byť fit do GP Kataru

Čtěte dále

Fotogalerie

reklama

Zprávy odjinud